Kvůli napjaté situaci v Afghánistánu chce české ministerstvo zahraničí poslat do země 45 milionů korun. Peníze mají jít na humanitární pomoc a dary pro mezinárodní organizace, které tam působí. V sobotu o tom informovala Česká televize.
Ještě před tím než se moci v Afghánistánu chopil Tálibán*, vláda schválila vyčlenění 40 milionů korun na pomoc zemi pro letošní rok. Polovina prostředků byla určena pro Afghánský rekonstrukční svěřenecký fond, který spadá pod přímý dohled Světové banky. Peníze měly jít na zemědělství, rozvoj venkova a vzdělávání.
Další polovina byla vyčleněna na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil, stejně tak i na pokrytí bezpečnosti v Kábulu pro ochranu české diplomatické mise. Po nástupu Tálibánu a dočasném zavření ambasády již tato pomoc není aktuální.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ale nyní navrhuje poslat všechny peníze na humanitární pomoc. Původní částku chce resort navýšit o dalších pět milionů korun. Návrh ještě musí schválit vláda. Podle něj je to efektivní cesta i v boji proti nelegální migraci.
„Peníze, které byly původně určeny pro afghánské ozbrojené složky, jsme z pochopitelných důvodů neodeslali, a nyní ministerstvo zahraničí navrhuje vládě, aby odešlo 45 milionů výhradně na humanitární pomoc. Je to logické rozhodnutí a momentálně nejbezpečnější způsob pomoci Afgháncům, aniž bychom riskovali, že peníze zneužije Tálibán,“ sdělil šéf české diplomacie.
„Ostatně, podobně postupují také další členské státy Evropské unie i Velká Británie, které navyšují výdaje na humanitární pomoc,“ konstatoval.
Dříve se Kulhánek vyslovoval pro dialog z Tálibánem. Podle něj je to jediná cesta, jak předejít humanitární katastrofě, nekontrolované migraci i tomu, aby se z Afghánistánu opět nestala základna pro teroristy. Stejného názoru je i šéf sociálních demokratů, ministr vnitra Jan Hamáček. Proti jednání s Tálibánem se naopak vyslovoval ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Podle něj by to měli dělat zástupci EU a NATO.
Situace v Afghánistánu nabrala dramatický spád, kdy na konci srpna západní vojska opustila zemi. Ještě před tím, než byli evakuováni cizí občané a afghánští spolupracovníci, Kábul a zbytek země ovládli tálibové. Centrem odporu se stalo údolí Pandžšír, kde byl pod vedením bývaléhoviceprezidenta AnrulláhaSáliha a synalegendárního polního velitele Ahmada Šáha Masúda shromážděn zbytek afghánské armády a protitálibánských milicí. Nicméně, Tálibán prohlašuje, že údolí dobyl. Odboj to ovšem odmítá a tvrdí, že se mu stále daří kontrolovat část území.
Radikální hnutí v úterý představilo novou vládu. Většinu nejdůležitějších portfejů získali právě tálibové. Kromě toho seministrem vnitra stal Siradžuddín Hakkání – jeden z nejhledanějších teroristů na světě, šéf a syn zakladatele obávané Hakkáního sítě*, která má na svědomí největší sebevražedné útoky na zahraniční vojáky i civilisty.
Každopádně složení afghánské vlády je prozatímní, nikoli trvalé, řekl na tiskové konferenci mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid.
CZ.SPUTNIKNEWS
Ako môžu krajiny NATO využiť incidenty s poškodenými podmorskými optickými káblami? Západ má záujem na…
Rusko otestovalo na Ukrajine svoju najnovšiu balistickú raketu stredného doletu. Vo štvrtok večer sa prezident…
Dominantné centrum sveta sa podľa maďarského premiéra Viktora Orbána presúva do Eurázie. Päťstoročná globálna hegemónia…
„Za naše peniaze nás obrali o bezpečnosť“ Darovanie vlastných obranných systémov pri prebiehajúcom vojenskom konflikte u…
Hosťami relácie Král na ťahu boli za koalíciu Roman Michelko a Tomáš Taraba (SNS) a…
Rusko môže použiť zbrane proti vojenským zariadeniam krajín, ktoré proti nemu používajú svoje zbrane, povedal…