Jak jsme mohli tak naskočit USA. Generál Šándor obrací kauzu Ukrajina

Generál Andor Šándor se v posledních dnech nezastaví, jak sám uznal v rozhovoru pro kanál Zákony Bohatsví Tomáše Lukavce. A vyvracel řadu tvrzení, která po invazi na Ukrajinu v českých médiích zdomácněla, např. že chce Putin obnovovat Sovětský svaz nebo pokračovat dále na západ. „Spojené státy na této krizi nemohou nic prodělat a následky a břemena ponese Evropa. Já jsem byl překvapen, jak Evropa naskočila na tenhle narativ Spojených států, jak rychle akceptovala tento tlak a nedomyslela, že ty následky poneseme my,“ řekl mimo jiné.

Šándor přiznal, že už ho počet rozhovorů v posledních dnech zmáhá, mimo jiné komentuje situaci i na Slovensku. Co se týče médií, poznamenal, že už nevěří, že by byly pojistkou demokracie, pokud jí kdy byly. „V některých médiích vidíte, jak ti redaktoři, kteří až na výjimky nejsou hloupí a také o věci hodně vědí, tak do toho projektují svůj způsob vidění života a svůj způsob vidění toho problému. Myslím si, že řada z nich neumí, což bychom měli umět všichni, dát do správného poměru srdce a mozek,“ usuzuje generál.

Poznamenal, že krize se zdá tak drsná, jak ji „hrají média“. Vzpomenul, jak v devadesátých letech CNN informovala o Bosně a Herzegovině. „Hráli to velmi tvrdě. Dnes je Bosna možná na pokraji nějakého konfliktu a nikdo to nehraje, protože to nikoho nezajímá, nikdo tam není, takže se to nehraje,“ konstatoval a dodal, že problémem v českých médiích je, že je v nich málo lidí, kteří by se na nějakou tematiku specializovali.

V tomto ohledu zmínil veřejnoprávní média, u kterých zdůraznil, že ta jsou od toho, aby objektivně informovala, a co si o věci mají lidé myslet, to už je na nich. Některá prý selhala zvláště během covidu, kdy si „šolíchala mainstream“ a šířila ho „brutálně a děsivě“. „Výsledkem je spousta vystrašených lidí, rozpolcená společnost, lidé zlí, fanaticky nenávistní a do toho nám přišel Putin,“ konstatoval Šándor, že místo toho, aby si česká společnost oddechla, je tu další krize. Doplnil, že obě krize mají společný strach, že lidé nemají svůj život pod kontrolou.

Co se týče názoru na původ krize, Šándor si stojí za tím, že je to snaha USA vytrhnout Ukrajinu z orbity Ruska. „Kdybychom byli rozumní a nechali Ukrajinu neutrální, snažili se, aby byla ekonomicky stabilní a skutečně nezávislá, tak bychom s největší pravděpodobností žádný konflikt neviděli,“ řekl. „Spojené státy na této krizi nemohou nic prodělat a následky a břemena ponese Evropa. Já jsem byl překvapen, jak Evropa naskočila na tenhle narativ Spojených států, jak rychle akceptovala tento tlak a nedomyslela, že ty následky poneseme my,“ pokračoval dál. Podotkl, že v roce 1994 sice bylo slíbeno, že za odevzdání jaderných zbraní bude Ukrajina chráněna, ale v reálu si všichni řekli, že je problém vyřešen a na Ukrajinu se vykašlali.

„Ten tlak by neustál žádný ruský prezident. Je jedno, jestli by tam byl Putin nebo Jelcin nebo kdokoliv. Proto dnešní debaty, jestli Šojgu odstraní Putina, jsou naprosto nesmyslné. Co by se stalo? Šojgu odstraní Putina a bude co? Bude ráj na zemi, Rusko se změní, pošle Ukrajinu do Evropské unie a NATO? To jsou nesmysly, zásadní nepochopení,“ vytýkal těm, kteří spekulují o pádu ruského prezidenta. Doplnil, že netvrdí, že by Rusko mělo Ukrajinu vojensky kontrolovat.

Uvedl, že když má NATO obranný charakter, ale stále se posunuje na východ, tak se Rus musí ptát proč. A připomenul slib, že se NATO nebude rozšiřovat ani do východního Německa. „Vidí, že jsme v roce 1999 bombardovali Srbsko bez rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. V roce 2001 jsme vletěli do Afghánistánu bez rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. V roce 2003 invaze do Iráku, opět bez rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, protože se nám nelíbil Saddám Husajn. My jsme sami pomáhali demontovat ten mezinárodní řád, který jsme pracně jako výsledek druhé světové války vybudovali. Sami jsme ho demontovali. Těch příkladů je víc, nemá cenu je opakovat, Lybie, Sýrie a podobně,“ přibližoval, jak v Rusku vidí chování Západu a NATO za posledních 30 let.

Některé požadavky Rusů jsou pak legitimní, dodal s tím, že si je ovšem Putin nemůže vynucovat tím, že bude bombardovat a zabíjet lidi. „Ale takhle přemýšlejí v Rusku. A pokud Putin přijde s narativem, že musí osovobodit Ukrajinu od nacistů a fašistů, tak tomu ti Rusové dobře rozumí, v rámci své historické zkušenosti,“ podotkl s tím, že ultrapravice existuje v každé zemi. Politika vůči Rusku byla podle něho příliš přezíravá. „Ta snaha Spojených států oslabit Rusko přes Ukrajinu, tu odneseme my,“ pravil, upozornil na rostoucí ceny plynu a dodal, že co se týče cen toho amerického, tak se ještě „budeme divit“. Konstatoval, že konflikt bude znamenat změnu paradigmatu, protože nedůvěra mezi stranami zůstane i po něm.

Moderátor připomenul výrok Václava Havla z Washingtonu, že pokud se má pomoci Evropě, tak je potřeba pomoct Rusku. Na to Šándor kontroval, že pomoc České republice skončila tak, že sedm z devíti řetězců prodeje potravin v Česku jsou teď v rukou západních majitelů, co Češi jedí se rozhoduje někde jinde, plyn byl prodán Němcům, voda Francouzům. „Putin si nepředstavoval pomoc Západu v tom, že americké firmy budou prodávat ruský plyn a ropu a budou za to kasírovat peníze. (Představoval si), že jsou na to chytří dost a že to budou prodávat a vydělávat na tom oni,“ řekl a dodal, že tomuto Putin vystavil stopku.

Připomenul také výrok Vladimira Putina o konci Sovětského svazu jako o politické katastrofě a přidal k němu důležitý kontext, který Putin tehdy také zmínil, že se o katastrofu jednalo proto, protože 25 milionů Rusů zůstalo mimo hranice Ruské federace a také padesát procent ekonomiky, do které Rusko v rámci Sovětského svazu investovalo.

To, že Rusko okolo sebe nechce mít země, které jsou mu nepřátelské a mají přístup ke zbraním hromadného ničení, dle něho neznamená, že by se chtělo vrátit k Sovětskému svazu. Zmínil i možnost, že by se Rusové vrátili do České republiky. „Co by tu dělali? Vždyť v roce 1989 odsud rádi odešli, vždyť to bylo neudržitelné,“ odpověděl a položil jinou, jak by s armádou, které se momentálně na Ukrajině příliš nedaří, měli pokračovat dál na západ.

Pomoc Rusku pak dle generála měla být, že by se bral ohled na jeho bezpečnostní zájmy. A zároveň nepřipustit, aby si Rusko bralo to, co chce, silou.

Šándor se pak vrátil k médiím a řekl, že na obou stranách probíhá dezinformační válka. „A nedělejme si iluze, že ji jedou jenom Rusové, to není pravda,“ prohodil a dodal, že na místě skoro nikdo není, v Česku byly „chytře“ vypnuty ruské kanály, kdyby někdo chtěl zjistit, jak se na věc dívají v Rusku, a média opakují převážně ukrajinský narativ. A ti, kdo se situaci snaží hodnotit, se řídí podle toho, co se říká v médiích.

„Všechno plave po povrchu. A já, když slyším hodnocení strategické úlohy ruské armády od kluků, kteří dosáhli maximálně praporčické hodnosti, tak si říkám, sakra, kde ty kluci v sobě berou tu erudici hodnotit ruskou strategii a operační umění,“ řekl a dodal, že v médiích dochází k inflaci informací a inflaci názorů, což je následek toho, že zpravodajství běží v podstatě 24 hodin 7 dní v týdnu. Podle něho by stačilo informovat méně. „Lidé mají nárok slyšet také něco jiného. Někteří ti chudáci, co si přišili kalhoty ke křeslu, ti musejí prožívat strašný život,“ pravil.

Pokud jde o českou politiku, mile ho překvapila rychlá reakce na uprchlickou vlnu, naopak nepovažuje za logickou otázku, proč uprchlíci utíkají v „pěkném oblečení“. Co se týče dodávek zbraní, říká, že konflikt protahují, ale neposílat nic by zase byla rezignace, tedy v tomto ohledu vládu chápe. „Trochu mi vadí ten drsný antisovětský, antiruský sentiment, který tu je. Protože Rusko nezmizí, Rusko tady bude. A my jsme se postavili na čelo těch zemí, které mají nejradikálnější názory vůči Rusku,“ uvedl.

A poznamenal, že Němcům Češi až překvapivě rychle odpustili 360 000 mrtvých za druhé světové války, ale nikdy se nebyli nějak schopni vyrovnat s rokem 1968, což ve vývoji Československa byla velmi špatná událost.

ZDROJ