Inkvizice a mediální lynč – covidisté 21. století

Nevídané sociální inženýrství, tedy lockdowny a nucené povinné očkování, nelze prosadit bez autoritářských metod, bez odložení právního státu a bez vytvoření obrazu nepřítele. Nelze je zavést bez novodobého honu na čarodějnice v režii hlavních médií a inkvizitorských skupin typu Manipulátoři.cz, píše ve svém článku profesor Michal Klíma z Metropolitní univerzity Praha. 

Připomíná to komunistické praktiky, ale i maccarthismus z 50. let v USA. Poprvé od Listopadu ’89 jsou označováni profesoři a přední experti z oblasti medicíny, přírodních věd a jiných akademických disciplín za nepřátele lidu. Nadává se jim do dezinformátorů. Uplatňuje se vůči nim cenzura. Zastavují se jim blogy. Jde o systém očerňování a zastrašování. Součástí je diskriminace milionů lidí, s nimiž se zachází jako s občany druhé kategorie.

Zastánci oficiální linie zdůvodňují svůj represivní postup tím, že své kritiky viní ze sociální bezohlednosti, a tím je činí zodpovědné za 35 tisíc mrtvých s covidem. Takové obvinění nemá oporu v realitě. Avšak to, oč tu běží, je problém, zda oficiální linie není slepá ulička, jež namísto pozitivního řešení umocňuje negativní dopady. Je proto otázka, zda lockdowny, povinné očkování a další opatření, jakož i rozpolcení společnosti a vytváření obrazu nepřítele jsou spíše přínosné či spíše škodlivé. A právě o tom hovoří umlčovaní kritici. Pojďme si nyní rozebrat scénář, jak se v 21. století vyrábějí nepřátelé lidu, a to v rámci „desatera“.

1/ Inkvizice a její oběti

Nevídané sociální inženýrství, tedy lockdowny a nucené povinné očkování, nelze prosadit bez autoritářských metod, bez odložení právního státu a bez vytvoření obrazu nepřítele. Nelze je zavést bez novodobého honu na čarodějnice v režii hlavních médií a inkvizitorských skupin typu Manipulátoři.cz. Ty uplatňují metodu, kdy se neargumentuje k věci, ale útočí se na člověka. Cílem je odrovnat vědecké experty s kritickými názory morálně i odborně.

Za dezinformátory byly označeny mimo jiné tyto osobnosti z oblasti medicíny a přírodovědy: epidemiolog prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., imunolog prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D., imunolog prof. RNDr. Jaroslav Turánek, DSc., imunolog RNDr. Karel Drbal, Ph.D., bioložka a imunoložka RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D., imunolog RNDr. Jiří Šinkora, Ph.D., viroložka MUDr. Hana Zelená, Ph.D., MUDr. Soňa Peková, Ph.D., MUDr. Vladimír Čížek, MUDr. Jan Hnízdil, MUDr. Lukáš Pollert. Ministerstvo zdravotnictví hrozilo kardiochirurgovi prof. Janu Pirkovi za kritiku odebráním vědeckého titulu.

2/ Továrna na dezinformátory

Továrnu na dezinformátory tvoří obrazně řečeno dvě výrobní haly. V první hale samozvané skupiny inkvizitorů oddělují zrno od plev, tedy značkují dezinformátory. Ve druhé hale se hlavní média ujímají procesu dalšího očerňování údajných nepřátel. Konečným produktem je „utvrzený nepřítel“. Od této chvíle masy lidu nepochybují, kdo ztělesňuje dobro a kdo zlo. Rozdělení na „my a oni“ je dokonáno. Svatá válka může začít. Dobro zvítězí!

Typicky samozvanou inkviziční platformou je server Manipulátoři.cz, který vede člověk, jenž nedokončil studium na vysoké škole. Ovšem podobných novodobých svazáckých skupin, jež si osobují právo vynášet soudy o názorech expertů a přidělovat jim štítky dezinformátorů, je mnohem víc.

Všechny vycházejí z černobílé šablony. Za jádro covidové ideologie považují svatou trojici dogmat: tvrdé lockdowny – nucené povinné očkování – kult strachu a smrti. Dále vykazují pět požadavků: plošné testování – trasování – izolaci – karanténu – rouškování. Kdo nesloží hold této mantře a odchýlí se od oficiální linie, je označen za dezinformátora a antivaxera. Jiný názor se trestá. Disent se nepřipouští.

3/ Dezinformátorství – vyprázdněná nálepka

V duchu vytváření nového „třídního nepřítele“ je používána zákeřná strategie. Nepohodlní kritici se vhodí do jednoho pytle s malou skupinou skutečných dezinformátorů. A tak dnešní revolucionáři či Koniášové udělují palec dolů či nahoru univerzitním profesorům, na základě prolustrování jejich textů v databázi čítající přes 100 tisíc článků o covidu.

A protože z povahy vědy vyplývá, že názory se liší, v uvedené databázi lze podle zadání inkvizitorů usvědčit kohokoliv z čehokoliv, včetně údajného dezinformátorství. Kdyby se to stalo před dvěma roky, bylo by jasné, že jde o zbylé stalinisty v komunistické straně. Dnes se to považuje za normální a žádoucí.

Dezinformátoři jistě byli, jsou a budou, ale těch autentických je málo. Jistě také existují Putinovy trollí farmy napojené na domácí dezinformační weby. Jistě je třeba, aby je monitorovala Bezpečnostní informační služba. Ovšem co to má společného s vyráběním dezinformátorů z řad předních vědeckých kapacit?

4/ Antivaxerství – vyprázdněná nálepka

Stejně jako byl zneužit pojem dezinformátor, zneužívá se i výraz antivaxer. Přitom autentických odpíračů vakcinace je také málo. Evidentně většina nařčených expertů a většina kriticky myslících občanů je pro očkování, ale v omezené míře. Očkování doporučují nejvíce ohroženým, hlavně seniorům. Důraz kladou na dobrovolnost, kdy každý má právo rozhodovat o svém těle.

Mezi antivaxery jsou falešně zařazovány i miliony lidí po neregistrovaném prodělání covidu. Mnozí z nich mají prokazatelně protilátky, a proto jim jejich lékaři nedoporučují očkování. Podobně falešně jsou zařazovány mezi antivaxery statisíce těch, kteří mají komplikovaný zdravotní stav a lékaři jim radí odložit vakcinaci. Je proto nepřijatelné, aby mediální kazatelé, bez toho, aniž by znali stav člověka, nařizovali druhým vakcinaci. Je zločinem degradovat miliony lidí na občany druhé kategorie a vylučovat je ze společnosti.

5/ Mediální lynč

Biolog a filosof prof. Stanislav Komárek upozornil na varovný jev, kdy se média z původní role hlídacího psa vyvinula „v psa hrozícího uštvat“. Zároveň zaznamenal, že pro média „špatná zpráva je dobrá zpráva“. Média tím nastavují černě pokřivené zrcadlo realitě. Navíc v době covidové se enormně věnují medicínským katastrofám, a tak se podílejí „na cíleném strašení, které je odedávna účinným mocenským prostředkem“.

Hlavní média každodenně plní zpravodajství silnou dávkou adrenalinu v podobě covidového hororu. Populističtí odborníci a politici o tom vědí své, a proto krmí média dramatickými prohlášeními. Za to se jim dostává světel ramp. A tak prvotně média „vrtí politiky a odborníky“. A následně část politiků a odborníků „vrtí médii“. Kruh se uzavírá. Kartel zájmů je evidentní. Nadnárodní farmaceutické firmy a s nimi domácí distribuční sítě se smějí v pozadí. O střetu zájmů se mlčí.

Vrcholem manipulace je, když média obviňují kritiky, že svými názory „nahrávají náckům a přispívají k násilí páchanému na zdravotnících“. Anebo když vypustí tuto jedovatou slinu: „Na antivax demonstraci byl viděn skinhead odsouzený za vraždu.“ To už zůstává rozum stát. Připomíná to praktiky před Listopadem ’89. Tehdy komunistická totalita kompromitovala kritiky tím, že je nařkla z nahrávání zájmům „reakcionářů“ a „nepřátel socialismu“.

6/ Údajná vědeckost – napoprvé

Mediálně privilegovaní odborníci se zaklínají vědou. Realita je jiná. Stačí se podívat na prohlášení členů skupiny MeSES. Matematik Ing. René Levínský, Ph.D., dle svých „spolehlivých modelů“ prorokoval, že kolem 17. 12. 2021 bude 15 tisíc hospitalizací s covidem a nemocnice zkolabují. „Zkažené Vánoce“ hlásal i Mgr. Jan Kulveit. A média v titulcích citovala nejčernější variantu vývoje dle ÚZIS, totiž že v období mezi 22. až 24. prosincem bude přes 10 tisíc hospitalizovaných.

Jaká byla skutečnost? Na Štědrý den dle statistik ministerstva zdravotnictví bylo v nemocnicích 3489 pacientů s covidem! Trvale klesaly i počty nakažených. Lze dohledat, že statistické prognózy MeSES se míjely s realitou už v dřívějších vlnách pandemie. Navíc nyní nešlo svést omyly na dopady přísných opatření. Ta se totiž nekonala. Hlavní omezení o Vánocích spočívalo v nesmyslném uzavření venkovních vánočních trhů, přičemž velká obchodní centra praskala ve švech. A protože k poklesu nákazy a hospitalizací došlo v prosinci současně v celé střední Evropě, většina přijatých opatření byla zbytečná.

Že došlo k šíření paniky právě v období Vánoc s fatálním dopadem na duševní a fyzické zdraví populace? Že se nikdo za své omyly neomluvil? Že to ani hlavní média nezmínila? No a co? Mašinérie strachu jede dál. Účel světí prostředky.

7/ Údajná vědeckost – napodruhé

Jak tenká je hranice mezi dobrem a zlem, dokládají výzvy, aby se lidé zavřeli doma a nevycházeli ven. To bylo základem tvrdých lockdownů vyhlášených v letech 2020 – 2021, a to na doporučení vyvolených odborníků a za velké podpory hlavních médií. Vystrašení lidé pak i několik měsíců téměř neopouštěli domovy. Naopak hlasy umlčovaných expertů, vyzývající k pohybu na čerstvém vzduchu, zůstaly nevyslyšené.

Výsledkem byl dramatický nárůst obezity o 10 %. A právě obezita je dle prof. Štěpána Svačiny, předsedy České lékařské společnosti J. E. Purkyně, nejčastější přitěžující okolností, proč covidoví pacienti končí na jednotkách intenzivní péče. Dle šetření brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny tvoří lidé s nadváhou či obezitou 85 % pacientů na plicním ventilátoru. Z toho „celkem 38 % nemocných mělo nadváhu, 19 % obezitu prvního stupně, 16 % obezitu druhého stupně a 12 % obezitu 3. stupně“.

8/ Údajná vědeckost – napotřetí

Veřejnost je bez ustání bombardována informací, že existuje nesnesitelný rozpor mezi očkovanými a neočkovanými. Prý neočkovaní jsou strůjci zla, neboť šíří covid a zahlcují nemocnice. Tisíckrát opakovaná lež či polopravda se pro mnohé stává pravdou. Jaká byla skutečnost? Podle dat ÚZIS, ve standardní den, pátek 17. 12. 2021, bylo celkem 9759 nakažených covidem, z toho jen 271 s reinfekcí, přičemž:

• 6046 neprodělali nákazu, neočkovaní;
• 3442 neprodělali, očkovaní;
• 199 prodělali, neočkovaní;
• 72 prodělali, očkovaní.

Co se týče hospitalizací s covidem, v tento den bylo 5431 pacientů, z toho jen 74 s reinfekcí; na jednotkách intenzivní péče (JIP) jich bylo 885, z toho jen 6 s reinfekcí, přičemž:

• 2998 neprodělali, neočkovaní (622 na JIP);
• 2359 neprodělali, očkovaní (257 na JIP);
• 31 prodělali, neočkovaní (2 na JIP);
• 43 prodělali, očkovaní (4 na JIP).

Je zřejmé, že před hospitalizací s těžkým průběhem nejlépe chrání „prodělání“ infekce, a to nezávisle na očkování. Tedy očkování má smysl, ale chráněni jsou i ti, kteří prošli covidem a mají přirozené protilátky. Zaprvé tak neplatí, že očkovat se musí všichni! Zadruhé neplatí, že jen neočkovaní šíří pandemii! Za třetí neplatí, že hlavní rozpor je mezi očkovanými a neočkovanými! A proto rozpolcení společnosti na očkované a neočkované je uměle vyvoláno! Ostatně upozorňoval na to právník Ondřej Dostál, kterého za to Piráti vyštvali. Mnohé by řešilo, kdyby se oficiálně testovaly a uznávaly protilátky, jako ve Švýcarsku.

9/ Krajně radikální přístup

Jestli přední experti byli umlčováni, pak jiní byli privilegovaní. Jde o relativně úzkou skupinu odborníků, kteří se střídali v hlavních médiích jako svatí na orloji. Přitom je média prezentovala jako nositele jediné pravdy a vědy. Proto se nyní tváří, jako by zastupovali většinový vědecký názor. V realitě však mediální populismus stvořil odborný populismus, což v souhrnu vedlo k extremizaci atmosféry a fatálnímu štěpení společnosti, pracovních týmů, rodin a přátel. Média tak přispěla k absolutizaci krajně alarmistického přístupu ke covidu.

Takto zvýhodnění odborníci postupně odvykli férovému dialogu s názorovými oponenty a nejednou rezignovali na racionální argumentaci. O to více druhé okřikovali a nadávali jim do hlupáků, dezinformátorů a antivaxerů.

Zvláště pro ty, kteří by z omikronu chtěli udělat pandemii 2.0 (podobně jako průmysl 4.0), nebudou znít slova ředitele motolské nemocnice JUDr. Ing. Miloslava Ludvíka z 22. 12. 2021 libě: „Mám problém s tím, když se používá kladivo tam, kde by se měl použít šroubovák. Pokud je omikron tak extrémně nakažlivý, jak se jeví, tak stejně projde populací, ať bude lockdown, nebo nebude…, škody způsobené lockdownem jsou daleko větší, než když lockdown není.“ Že by se tímto prohlášením M. Ludvík stal dalším kandidátem na dezinformátora?

10/ Rozkol liberálních demokratů

Došlo k rozkolu, který do budoucna může mít nedozírné následky. Výrazná část dnešních liberálních demokratů, nejen novinářů, odložila na neurčito principy právního státu a přijala za legitimní autoritářské metody. V duchu hesla „republiku si rozvracet nedáme“, neboli „očkování si rozvracet nedáme“, někteří vyzývají novou Fialovu vládu, aby u povinného očkování přešla od slov k činům a dobro šířila silou. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery napsal: „… budeme se muset naučit přijímat i nepopulární rozhodnutí a zároveň se vypořádávat s konflikty …“.

Další přední novinář Petr Honzejk přišel s fantastickou analýzou, totiž že za odporem proti povinnému očkování a diskriminaci: „… není racionální argumentace, ale směsice prastarých ezoterických představ, touhy po společenství souvěrců a po potvrzení vlastní výjimečnosti. Je to vlastně parareligiózní jev…“. Takový konstrukt měl ambici vysvětlit svět údajných odpíračů, avšak s realitou se minul. Už jen proto, že autentických antivaxerů, kteří věří, že vakcíny obsahují čipy, je minimum.

U těchto demokratů zcela absentuje pokora a empatie. Vůbec je nenapadne pochybovat o své vlastní víře, zda problém nemůže být na jejich straně. Jsou přesvědčeni o své nadřazenosti a poslání napravovat společnost skrze lockdowny a nucené očkování. Nedochází jim, že požadují neospravedlnitelné vyloučení milionů lidí z veřejného života, přestože prodělali covid a mají protilátky. Nenapadne je uvažovat o pocitech lidí, kteří mají zákaz vstupu do restaurací, do knihoven a zákaz vzít své děti do cukrárny, do kina…

Závěr: Dialog! Nikoliv strach!

Kdo by si ještě před dvěma roky pomyslel, že stačí koronavirus a Západ se ocitne v chaosu? Putinovi trollové už ani nejsou třeba. Demokracie se rozkládá zevnitř, požírá samu sebe.

Přitom je to jednoduché: Nikdo nemá patent na rozum a morálku. Nikdo se nad nikým nepovyšuje. Nikdo nediktuje, co je pravda a co ne, kdo je dezinformátor a kdo vyvolený. Úplně stačí ponechat svobodnou výměnu názorů a dialog jako nejlepší způsob hledání řešení pandemie. Jde o to kultivovat atmosféru, ve které je normální svobodně debatovat.

To není nic jiného, než návrat k podstatě demokracie. To není nic jiného, než odklon od utopie „nulové tolerance“ a příliš radikálních a invazivních metod ke strategii „naučit se s viry žít“.

Avšak nejdříve je třeba se vzepřít svírajícímu strachu. Trvalý strach je nemoc. Strach umožňuje námi manipulovat. Strach z nás dělá stádo. Strach nás zotročuje.

Autor: Prof. PhDr. Michal Klíma, M.A., CSc. – působí na Metropolitní univerzitě Praha jako politolog a rektor. Přednášel na Vysoké škole ekonomické a Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Zabývá se postkomunismem, komparací demokracií, klientelismem, stranickými a volebními systémy. V roce 2015 publikoval knihu Od totality k defektní demokracii. V roce 2020 mu vyšla kniha Informal Politics in Post-Communist Europe. V době covidové uveřejňuje texty o oslabení právního státu a občanské společnosti, cenzuře a autocenzuře, policejních excesech, projevech stádnosti a vymývání mozků, fenoménu ideologie versus věda.
 

Infovojna