Likvidace tradičního zemědělství je plánem globalistické hydry na indukci manažovaného hladomoru v Evropě. Protesty farmářů v Evropě mají hluboký původ a není to problém posledních několika měsíců.
V celé Evropě se počátkem tohoto roku rozhořely obrovské protesty zemědělců v celé západní Evropě a mainstreamová média tyto protesty ignorují a téměř o nich neinformují, případně jen okrajově a bez vysvětlení souvislostí. Celá Paříž čelí blokádě francouzských farmářů a protesty se už přesunuly přímo do hnízda globalistického nepřítele, tedy přímo do Bruselu a chystá se blokáda Evropského parlamentu.
Uvnitř Paříže se blokáda projevila okamžitě, a to prázdnými regály v supermarketech, kde chybí základní potraviny, jako jsou pekárenské a mlékárenské výrobky, maso a uzeniny, ovoce a zelenina. Velké supermarkety jako třeba francouzská divize Lidlu má prázdné regály v prodejnách přímo v centru Paříže, což je důsledek hned souběhu několika opatření vlády Emanuela Macrona proti zemědělcům. Níže máte video.
Protesty farmářů v Evropě mají hluboký původ a není to problém posledních několika měsíců. Přesně před 20 lety vstoupila ČR do EU, a to 1. května 2004. Málokdo si však dnes již vzpomene, co zásadního se před 20 lety odehrálo v Evropské komisi. Němečtí, francouzští, belgičtí a holandští farmáři si tehdy pomocí lobbingu u svých politiků vynutili podmínku poskytování dotací svým zemědělcům na kompenzování vlivu levného zemědělství nově přistupujících zemí do EU, především vliv Polska.
A tak bylo dohodnuto, že zemědělci ve Francii, v Belgii a v dalších západních státech budou dostávat kompenzace a dotace na svoji zemědělskou produkci, a to po dobu 20 let. Tento program skončil 31. prosince 2023, tedy zhruba před měsícem. To by přitom nebylo to nejhorší. Zemědělská produkce východních států v EU se postupně finančně srovnala, takže se nedá říct, že by zemědělci z východu konkurovali cenami francouzským farmářům, v tom problém ani tak není. Problém je totiž v likvidaci tzv. podpůrných subvenčních titulů a především v daňových úlevách, které najednou skončily a k tomu Evropská unie začala zavádět program tzv. emisních povolenek i na zemědělce, což jsou v podstatě uhlíkové a dusíkové daně.
Ve Francii se tato daň podle nového návrhu vlády má vypočítávat z metru hnojené plochy obdělávané produkční půdy, a to jak z umělých hnojiv na bázi dusíku, tak i živočišných hnojiv. Stejně tak má skončit zelená nafta pro zemědělce a na naftu se mají zavést emisní limity. Obrovským problémem se stal dovoz zemědělské produkce z Ukrajiny do Francie.
Přestože se podařilo zablokovat dovoz ukrajinského GMO obilí, tak ukrajinská živočišná produkce zaplavila francouzské supermarkety, především kuřecí, hovězí a vepřové maso. Odbory francouzských zemědělců ve čtvrtek ale vyzvaly k zastavení protestů, při nichž blokovali dopravu svými traktory a před vládními budovami vylévali hnůj a hnijící produkty, aby dali najevo svůj názor.
Jejich poselství je jasné: V důsledku levného dovozu, nedostatku dotací a zvýšených výrobních nákladů v důsledku vysokých cen energií, paliv, vysoké inflace a emisních povolenek se již nemohou uživit. Francouzský premiér Gabriel Attal totiž ve čtvrtek oznámil řadu ústupků, včetně dohody o nedovážení zemědělských produktů, které používají pesticidy zakázané v EU, tedy myšleno z Ukrajiny, a také nových finančních dotací a daňových úlev. Nová politika – prozatím – uklidnila dva největší francouzské zemědělské svazy, Mladé zemědělce a FNSEA (francouzská zkratka pro Národní federaci zemědělských svazů).
Zatímco zemědělci v celé Evropě protestují proti nízkým mzdám a byrokratické politice v rámci svých zemí i EU, francouzský kontext se od ostatních zemí poněkud liší. Částečně je to dáno sebepojetím Francie a místem zemědělství v jejím národním povědomí, ale také francouzskou politikou, konkrétně nepopularitou prezidenta Emmanuela Macrona.
Zdá se, že francouzští zemědělci částečně zvítězili, ale zemědělci v Německu, Belgii a dalších evropských zemích přenesli svou frustraci do sídla Evropské unie v Bruselu, kde se ve čtvrtek konal summit Evropské komise. Někteří odborníci spojují toto hnutí s euroskepticismem, politickým hnutím, které zpochybňuje užitečnost Evropské unie a často prosazuje odchod jednotlivých zemí z ní.
Ale i když se v protestním hnutí objevují některé odstíny této filozofie, frustrace zemědělců má více nuancí a složitostí. Obavy francouzských zemědělců jsou do jisté míry specifické pro jejich vlastní zemědělskou a politickou tradici a odrážejí širokou škálu zájmů. Někteří zemědělci, jako například malá, odborově neorganizovaná skupina v Toulouse, které je připisováno zahájení blokád dálnic, se minulý týden dočkali vítězství, když vláda oznámila řadu reforem, včetně zmírnění předpisů týkajících se výstavby vodních nádrží, odškodnění zemědělců za úrodu ztracenou v důsledku Covid-19 lockdownů a ústupu od navrhovaného zvýšení cen nafty pro zemědělce.
Další skupiny, včetně FNSEA, Mladých zemědělců a levicového svazu Confédération Paysanne, který zastupuje malé a venkovské zemědělce, však nebyly spokojeny a slíbily, že budou ve svých akcích pokračovat i další týden a postupovat z oblastí po celé zemi směrem k Paříži. Mezitím se belgičtí zemědělci přesunuli do Bruselu, aby vyjádřili svou nespokojenost s politikou EU, včetně velké obchodní dohody s latinskoamerickým hospodářským blokem Mercosur a levného dovozu z Ukrajiny. Obavy z této dohody mají i francouzští zemědělci. Ve Francii je obzvláště silná kultura protestu a pracovní síla a tamní zemědělci dokázali prosadit své požadavky a dosáhnout alespoň některých požadovaných změn.
Jaký zásadní vliv budou mít protesty na volby do Evropského parlamentu letos v létě, to se teprve uvidí. Mohlo by to dopadnout jako vloni v Holandsku, kde došlo ve volbách po protestech zemědělců ke svržení globalistické vlády Marka Rutteho. Ve Francii se tak zemědělci bouří proti plánu zavedení manažovaného hladomoru v Evropě, jehož cílem má být introdukce “udržitelných” potravin nového věku, tedy z hmyzu a červů, čemu se nově říká Zelený stůl, což je výrazový novotvar pro kuchyni používající tzv. udržitelné potraviny.
Francouzi po 20 letech od vstupu nových zemí do EU, mají novou hrozbu, a to jsou farmáři z Ukrajiny a rovněž dovoz z Latinské Ameriky. Nasunování ukrajinské produkce do EU je přitom plán, jak zlikvidovat evropské zemědělce ekonomicky, protože holandský model direktivního zákazu a likvidace zemědělství selhal a skončil fiaskem pro globalisty a k moci po volbách se dostal Geert Wilders se svým protiglobalistickým hnutím.
Globalisté proto mají jiný paralelní plán na dosažení téhož, a to je vstup Ukrajiny a jejího zemědělství do EU. Vstup Ukrajiny položí zemědělce v celé EU, o tom nikdo nepochybuje. Zemědělci v EU zkrachují a globalisté skrze své korporace jako je BlackRock ovládnou za hubičku ukrajinské zemědělství, skoupí veškerou půdu na Ukrajině a tím ovládnou distribuci potravin do celé EU.
Prázdné regály v obchodech a blokády silnic ve Francii a nově i v Bruselu jsou pouze ukázkou toho, jak se lze pomocí síly bránit globalistům, pokud se lidé sdruží dohromady a dohromady táhnou za jeden provoz. Ale tohle vidíme jen ve Francii, viděli jsme to v Holandsku, v Německu a možná trochu teď v Bruselu, ale zbytek Evropy je jalový a poslušný.
To samo o sobě ukazuje, že globalisté mají odpor jen v malé části evropské populace a brzy se dá očekávat, že ve Francii i v Belgii přijdou další omezení na zemědělce, a to ve chvíli, kdy bude zajištěno převzetí kontroly nad ukrajinskou agrární výrobou. Nestačí totiž jen zlikvidovat evropské zemědělce, je potřeba zajistit kontrolu globalistů nad manažovanou distribucí potravin. A tuto distribuci oni zatím nekontrolují, nemohou prostě odstřihnout francouzské zemědělce a nahradit jejich produkci nějakou jinou, která se bude skládat z části z klasických a z části z udržitelných potravin nového věku a zavedení Total Control systému na distribuci a dostupnost potravin.
Naproti tomu v Česku se již globalistům podařilo zlikvidovat zemědělství před více jak 20 lety. V Česku se na polích pěstuje řepka a kukuřice. Z obojího se potom vyrábí bioethanol do paliv. Žádné velkopěstění potravin, nic takového v Česku už skoro 30 let neexistuje. Česko je plně zbaveno své potravinové soběstačnosti z konce 80. let a potraviny se do ČR kompletně, až na výjimky z tzv. farmářských trhů od malopěstitelů, dováží z ciziny.
Globalisté tak mají v ČR hotovo. Kde ale nemají hotovo, to jsou páteřní producentské evropské potravinářské země, které bychom mohli seskupit do čtverce, Španělsko + Francie + Benelux + Polsko. Proto globalisté zavádí do praxe ty nesmysly s karbonovými a dusíkovými daněmi, aby zlikvidovali tyto největší potravinové producenty v Evropě mohli tak zavést manažovaný hladomor, tedy nástroj totální kontroly distribuce potravin a kontroly obyvatelstva mnohem silnějším způsobem, než bylo povinné očkování. A pokud ten odpor zemědělců ve Francii někdy poleví, globalisté se už nezastaví.
Zdroj: aeronet.news
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…