Georg Brasseur, emeritní profesor elektrického měření a senzorové techniky na Technické univerzitě ve Štýrském Hradci (hlavním městě Štýrska) a odborník na transformaci energetiky, má pro spolkovou vládu nepříliš radostnou zprávu. V rozhovoru pro deník Standard se domnívá, že obrat v dopravě, který prosazují politici, je nereálný – a pro elektroauta nevidí velkou budoucnost.
Vzhledem k tomu, že rozšiřování nabíjecí infrastruktury pro elektromobily zaostává, berou to výrobci automobilů do vlastních rukou. Odborník na transformaci energetiky Georg Brasseur pochybuje, že bude úspěšná.
Georg Brasseur, emeritní profesor elektrického měření a senzorové techniky na Technické univerzitě ve Štýrském Hradci (hlavním městě Štýrska) a odborník na transformaci energetiky, má pro spolkovou vládu nepříliš radostnou zprávu. V rozhovoru pro deník Standard se domnívá, že obrat v dopravě, který prosazují politici, je nereálný – a pro elektroauta nevidí velkou budoucnost.
Brasseur vyjádřil následující závěry. Spoléhání se na elektromobily by energetickou změnu spíše oddálilo, než aby ji posunulo kupředu. Navíc by to vedlo k větší závislosti na Číně, což není žádoucí. Místy budou existovat elektromobily. Z ekologického hlediska má však smysl zachovat spalovací motor, protože přepravitelné zdroje energie, jako je nafta, benzin nebo metan, mají vyšší hustotu energie než baterie.
V rozhovoru pro vídeňské noviny Brasseur vysvětluje, že „je nezodpovědné od politiků, že chtějí zavést systém, u kterého je jasné, že nemůže fungovat v plném rozsahu“.
Přechod na novou energetiku trpí tím, že se k síti připojuje více spotřebitelů elektřiny, než se staví ekologických elektráren. Přetížení sítě by bylo podle Brasseura nevyhnutelné. Nelze si dovolit budovat paralelní svět pro nové zdroje energie. Výstavba nových energetických nosičů by uvolnila „mnohem více fosilních CO₂, než by se nakonec ušetřilo“, říká Brasseur.
Požadavky na infrastrukturu pro nabíjení elektromobilů by již nyní představovaly pro průmyslové země značné problémy. V rozvíjejících se a rozvojových zemích s ještě menšími dodávkami elektřiny by byl tento úkol ještě méně zvládnutelný. Proto Brasseur tvrdí:
„E-auta zmizí stejně rychle, jako se objevila. Nekontrolovaný přístup ke všem plánovaným dobíjecím stanicím by způsobil kolaps sítě.“
Podle Spolkové agentury pro sítě se počet dobíjecích míst pro elektromobily v Německu do roku 2022 více než zečtyřnásobil. To, co se na první pohled zdá jako úspěch, je ve skutečnosti jen kapka v moři.
Na začátku listopadu 2022 bylo v Německu 72 000 dobíjecích stanic – oproti 17 000 o rok dříve. Federální vláda si však stanovila cíl jednoho milionu a při současném tempu by ho bylo dosaženo až v roce 2077.
V říjnu proto německá vláda přijala „Hlavní plán pro infrastrukturu pro nabíjení“. V krátkodobém horizontu má být na tento účel uvolněno dalších 6,3 miliardy eur. V současné době však rozšíření počtu dobíjecích míst ani zdaleka neodpovídá poptávce po elektromobilech.
Podle Německého svazu automobilového průmyslu (VDA) připadalo ještě na začátku roku 2021 na jedno dobíjecí místo 14 e-aut. Nyní se již musí dělit o jedno místo 23 aut. Podle šéfky VDA Hildegard Müllerové by však měl trend směřovat opačným směrem: „Nabídka by měla předběhnout poptávku, aby důvěra lidí v e-mobilitu mohla nadále růst.“
Dalším problémem je, že stávající dobíjecí stanice nejsou stejně účinné. Podle Spolkové agentury pro sítě je pouze 12 000 z nich takzvaných rychlonabíjecích míst s výkonem nad 22 kilowattů. Pouze čtvrtina z nich spadá do výkonové třídy 300 kW a vyšší. Pouze tyto nabíjecí stanice však dokáží nabít elektromobily za méně než 30 minut.
Energetická společnost EnBW předpokládá, že 15 milionů elektromobilů, které si přeje německá vláda, bude reálných pouze s odpovídající nabíjecí infrastrukturou. Místo jednoho milionu pomalých nabíjecích míst by však bylo zapotřebí až 150 000 rychlonabíjecích míst.
Přední automobilky se také nechtějí spoléhat na schopnost politiků řešit problémy. Místo toho uvažují o tom, že vezmou zákon do svých rukou. Ve čtvrtek 5. ledna oznámila společnost Mercedes-Benz vybudování vlastní sítě s 10 000 nabíjecími místy do konce desetiletí. Stuttgartská společnost chce na tento účel investovat jednocifernou částku v řádu miliard euro.
Společnosti Tesla již dle vlastních prohlášení provozuje 40 000 vysoce výkonných nabíjecích stanic po celém světě. Používat je však mohou pouze její vlastní zákazníci. Koncern VW Group chce zase do konce roku 2025 zřídit spolu se svými partnery 45 000 rychlodobíjecích míst.
Generální ředitel společnosti Mercedes-Benz Ola Källenius rovněž oznámil, že chce tuto síť propojit se zvýhodněnými službami pro vlastní zákazníky a udržet si tak kupující. Kromě toho je Mercedes-Benz součástí sítě Digital Charging Solutions (DCS), kterou iniciovala společnost BMW a na níž se podílí i ropná společnost BP. K dnešnímu dni má DCS v Evropě a Japonsku 400 000 nabíjecích míst. Řidiči Mercedesu mají po celém světě také přístup k jednomu milionu soukromých nabíjecích míst.
Kromě toho skupina spolu s firmami BMW, VW, Fordem a Hyundai provozuje konsorcium Ionity, které v Německu dosud zřídilo 480 rychlonabíjecích míst s nabíjecím výkonem až 350 kW.
Ani tyto iniciativy však nejsou zárukou přežití elektromobility. Koneckonců už debata o výpadku elektřiny v posledních měsících jasně ukázala, že v případě nadměrné poptávky by se řidiči e-aut ocitli na konci potravinového řetězce. Spolková agentura pro sítě nedávno oznámila, že si v rámci takzvaného vyrovnávání špiček vyhrazuje právo rozdělit nabídku dobíjecích stanic.
ADAC si také stěžuje na zmatek uživatelů v souvislosti s rozšířením nabíjecích stanic. Řidič elektronického vozu může rychle ztratit přehled. Někdy potřebuje nabíjecí kartu, jindy aplikaci. Na jedné stanici se platí chytrým telefonem, na jiné fakturou na konci měsíce. Někteří poskytovatelé si účtují základní poplatek, jiní si po určité době strávené u nabíjecí stanice účtují příplatek za minutu. Na cestě k plánované plné elektrické mobilitě je tedy ještě třeba odvést hodně práce.
Zdroj: epochtimes.de
Preklad: epochtimes.cz
Ukrajinský prezident podľa slovenského premiéra finančne poškodzuje Slovensko a kvôli podpore sankcií na ruský jadrový…
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…