Geo-inženýrství nebo klimatické inženýrství, znamená záměrné vyvolání celoplanetárních změn.
Snahy o nalezení klimatického termostatu a zastavení globálního oteplování se zintenzivňují. Odborníci si začínají uvědomovat, že konference o klimatu končí bez kýženého efektu, a to i z důvodu vlivného lobbingu. Nedávného summitu COP27 v Egyptě se např. zúčastnilo něco přes 600 lobbistů ropného průmyslu.
A tak se se čím dál častěji v médiích objevují výzvy, že „je načase začít s geo-inženýrstvím.“ Prý se jedná o technicky dostupnou a relativně levnou metodu. Mnohem levnější než přechod na zelené formy energií. Co přesně geo-inženýrství je?
Geo-inženýrství či se také používá pojem klimatické inženýrství, znamená záměrné vyvolání celoplanetárních změn. Pro takové ´teraformování´ planety se nabízí několik možností. Nicméně v kontextu snížení globálních teplot se jedná o proces řízení solární radiace (angl. zkratka SRM) s využitím injektáže aerosolů do stratosféry (angl. zkratka SAI). V rámci této strategie se navrhuje vypouštět letadly do spodní stratosféry ročně desítky milionů tun různých aerosolů složených z chemických částic oxidů síry či hliníku. Ty by za optimálních podmínek odrážely zpátky do vesmíru sluneční záření. Tak jak prach ze sopečných výbuchů by měly způsobit ochlazení planety. Jisté to však úplně není. Podle posledních poznatků NASA, některé sopečné výbuchy naopak způsobily globální oteplování. Nikdo ale nepochybuje, že SAI bude mít negativní dopady na zdraví člověka a přírodu. Historie klimatického inženýrství totiž sahá až do šedesátých let 20. století. A již tehdy experti varovali před jeho závažnými riziky.
V roce 1961 sovětští klimatologové zveřejnili studii s názvem Řízení klimatu pomocí prachu ve stratosféře. V ní vědci doporučili dopravit do atmosféry 36 milionů tun mikronových prachových částic, které by do šesti měsíců zakryly severní polokouli a snížily teploty o 2 až 3 stupně celsia. Podobný výzkum byl v roce 1965 publikován i ve Spojených státech Vědeckým poradním výborem prezidenta Lyndona Johnsona. Někteří významní američtí odborníci začali bít na poplach. Např. známý americký klimatolog Hary Wexler varoval, že klimatické inženýrství naruší ozónovou vrstvu. Tato varování však výzkumy SAI nezastavila. Popis mnoha výzkumů či experimentů geo-inženýrství, od druhé poloviny 20. století po současnost, si můžete pročíst v knize amerického profesora a historika meteorologie Jamese Fleminga, Hazard s nebesy. Současní experti a geo-inženýři, jako např. americký profesor Alan Robock na hrozbu zničení ozónové vrstvy upozorňují i dnes. Bez fungující ozónové vrstvy, jak víme, život na Zemi není možný. Profesor Robock navíc analyzuje řadu dalších negativních dopadů – např. extrémy počasí, věčně zastřenou oblohu, náhlý únik tepla zpátky na Zemi či hrozbu válečného konfliktu.
Jeden z důvodů, proč vědci navrhují vypouštění chemických částic do stratosféry, a ne do vyšší troposféry (což by bylo technicky a finančně mnohem jednodušší), je fakt, že by tento prach putoval v atmosféře mnohem déle, a to několik týdnů, možná měsíců. Nicméně dříve či později by stejně dopadl zpátky na zem. A je logické, že oxidy síry a hliníku povedou k závažným zdravotním problémům a negativně ovlivní životní prostředí. Tento nebezpečný prach může způsobit u lidí mj. různé respirační problémy a např. kyselé deště závažně poškodit vegetaci. Známý americký geo-inženýr, David Keith, dokonce před několika lety uvedl, že by důsledkem vypouštění miliónů tun oxidů síry či hliníku „mohlo zahynout mnoho tisíců lidí.“ Přesně se však neví, jaký dopad mohou mít zejména chemické nanočástice, které podle výzkumů mohou během několika dnů přeprogramovat lidské geny a způsobit tak vážná onemocnění. Je nutné podotknout, že v současnosti umírá na znečištěné ovzduší asi 10 milionů lidí ročně. A to nejen z důvodů průmyslové výroby, ale i právě následkem zplodin z letecké dopravy. V těchto zplodinách se nachází i výše navrhované oxidy síry a hliníku.
Podle odborníků by klimatické inženýrství mohlo prohloubit také extrémy počasí. Zde je důležité si připomenout, že již po několik dekád vlády, armády a komerční firmy záměrně v desítkách zemích počasí a klima ovlivňují. Čína se nyní o to pokouší na území větší než Indie.
V rámci ovlivňování počasí se používají různé metody a technologie – např. lasery, osévání a ionizace mraků, či technologie využívající energii z ionosféry. A z nedávné historie víme, že pokusy o ovlivňování počasí často právě doprovázely extrémní výkyvy počasí. V listopadu 2009 čínská vláda např. způsobilaovlivňováním počasí v Pekingu sněhovou kalamitu. A americká armáda již v sedmdesátých letech 20. století vyvolala oséváním mraků ve Vietnamu během války povodně (Operace Popeye).
Ačkoliv je složité v mnoha případech dokázat kauzalitu mezi ovlivňováním počasí a výslednými atmosférickými jevy, je z vyjádření odborníků a vládních činitelů zřejmé, že by se metody ovlivňování počasí a klimatu neměly brát na lehkou váhu. Vždyť v padesátých letech 20. století laureát Nobelovy ceny za fyziku, Dr. Irving Langmuir prohlásil, že „injektáž 30mlg jodidu stříbrného do mraků, může vést za optimálních podmínek v energii podobnou výbuchu atomové bomby.“ A v roce 1962, americký vicepresident, Lyndon Johnson uvedl, že „ti co poroučí počasí mohou ovládnout svět.“ A této možnosti se vlády, armády a mnozí odborníci v souvislosti s klimatickým inženýrstvím velmi obávají. Nicméně v roce 2019 několik zemí včetně Spojených států či Saudské Arábie nepodpořily analýzu a možnou regulaci geo-inženýrství na půdě OSN.
Je možné, že by nějaký stát či globální hráč mohl tajně zahájit vypouštění chemikálií do atmosféry? Podle mnoha odborníků a např. podle nedávné simulace amerického ministerstva obrany USA to prý možné je. Takový akt by však způsobil klimatický chaos a z důvodu soupeření jednotlivých aktérů o příznivější počasí a klima i brzkou geo-politickou krizi. Našinec by se asi těžko dozvěděl o těchto nekalých aktivitách z večerních zpráv. A tak široké veřejnosti nezbyde asi nic jiného než se spolehnout na selský rozum, sledovat změny počasí a pozorovat co se děje nad jejich hlavami.
Autor: Radovan Dluhý-Smith – pedagóg, environmentalista a publicista.
Zdroj: neviditelnypes.lidovky.cz
Predseda Národnej koalície Rudolf Huliak sa zúčastnil konferencie V4 vo Varšave, kde boli všetci predsedovia…
Pred dvomi dňami sme v redakcii HD uverejnili text s titulokm “Zaujímal ich môj odpadkový kôš,”…
Rýchly "prelet" nad statusmi opozičných politikov dňa 17.novembra 2024! Kolíková má novú zbraň hromadného ničenia.…
Politológ z univerzity v kanadskej Ottawe, Ivan Katchanovski, ktorý sa narodil na Ukrajine, prezradil, že…
O preverovaní prinajmenej neštandardných vzťahov medzi šéfkou Európskej komisie Leyenovou a predstaviteľmi farma firmy Pfizer…
Na dobýjaní Pokrovska armádou Ruskej federácie sa účinne podieľajú americké tanky a bojové vozidlá pechoty. Ruská armáda…