Britský miliardář Jim Ratcliff obvinil minulý týden evropskou byrokracii a enviromentální předpisy z toho, že tlačí firmy k přestěhování se mimo kontinent.
Petrochemický magnát, který byl v roce 2018 označen za nejbohatšího člověka ve Velké Británii, uvedl pro deník Financial Times, že kdyby věděl, jaké regulační překážky ho čekají, nesouhlasil by s obří investicí 4 miliard eur v Belgii.
Evropské společnosti jsou podle něj čím dál více znechuceny „nekonkurenční“ politikou Bruselu v podobě Green Dealu (Zelené dohody) a přespříliš ambiciózního tlaku na dekarbonizaci průmyslu.
„Půjdete budovat nové kapacity do Ameriky, Číny nebo na Střední východ, pokud to bude v Evropě tak obtížné,“ řekl podnikatel ekonomickému deníku a dodal, že nemá námitky proti Zelené dohodě, nicméně Brusel by neměl vidět cestu k dekarbonizaci prostřednictvím deindustrializace.
„Výrobní průmysl v Evropě za posledních 10 let upadá ve srovnání s jeho hlavními konkurenty, kterými jsou Amerika a Čína. Proti těm dvěma ztrácíme půdu pod nohama, a to není způsob, jak dekarbonizovat,“ domnívá se podnikatel žijící nyní v Monaku.
Ratcliffův holding Ineos před čtyřmi lety oznámil, že utratí 4 miliardy eur na vybudování nového petrochemického závodu u Antverp. Project One má být údajně největší svého druhu v Evropě za více než dvě desetiletí, ale utápí se v problémech s povoleními, regulacemi a právními spory.
Patnáct nevládních organizací znovu projekt napadlo letos v únoru s cílem zvrátit obnovení nezbytných stavebních povolení, která byla v průběhu let opakovaně udělena a zase odejmuta. Ekologové se odvolávají na dopad stavby a provozu na životní prostředí.
„Znovu bychom do toho projektu nešli, kdybychom věděli, že existuje takové riziko, že nám mohou odebrat povolení,“ svěřil se Financial Times Ratcliff.
Enviromentální předpisy související s přechodem k bezuhlíkové ekonomice a stoupající ceny energií snižují konkurenceschopnost evropských společností. Trend přesunu výroby mimo Evropu nebo její ukončení je vidět napříč průmyslovými odvětvími a nejenom u energeticky náročných podniků.
Pár příkladů z praxe: známý český výrobce klavírů Petrof stěhuje letos většinu své výroby do Indonésie, významný slovenský výrobce hliníku odstavil vloni výrobu a jeden z posledních velkých výrobců fotovoltaických panelů na kontinentu, švýcarská firma Meyer Burger končí od března s produkcí v Německu.
Firma se místo toho přestěhuje do USA, kde chce postavit výrobní závody v Coloradu a Arizoně. Díky americkému Zákonu o snižování inflace, který zavedl prezident Joe Biden na podporu čistých technologií, bude mít společnost nárok na daňové úlevy v očekávané výši 1,4 miliardy eur a bude chráněna před masivními dovozy z Číny, které drtí evropské výrobce fotovoltaiky.
„Silnější zaměření na naše podnikání v USA nás činí nezávislými na politických rozhodnutích v Evropě,” řekl generální ředitel firmy Gunter Erfurt.
Zpracoval: Ondřej Horecký/ET-CZ
Premiér poukazuje aj na potrebu mať v čase napätej geopolitickej situácii predvídateľných politikov usilujúcich o…
Podľa zistení denníku Financieel Dagblad je výroba batérií v Európe extrémne chybová, kontrolou neprejde viac…
Poľskí farmári začali s nepretržitou blokádou hraničného priechodu s Ukrajinou. Informuje verejnoúprávna agentúra TA SR.…
November je pravdepodobne jedným z najpreklínanejších mesiacov na Ukrajine. Od roku 1998, keď bývalý prezident…
Zelenského kancelária vydala ďalšie vyhlásenie, ktoré nám umožňuje posúdiť nové aspekty nedostatočnosti takzvaných ukrajinských orgánov.…
V Rusku sa verí, že mohol byť zabitý kvôli svojim odhaleniam. Vo veku 48 rokov…