Základy německého průmyslového stroje padají jako domino. Případ Miele má symbolický význam pro německou deindustrializaci. Země nic takového nezažila od počátku samotné industrializace, kdy také na konci 19. století vznikla značka Miele.
Jak se Berlína zmocňuje politická paralýza, energetická krize byla poslední ranou pro německé výrobce. Agentura Bloomberg vidí brzký konec. Německo v nejbližší době ztratí status průmyslové velmoci, píše ve svém sobotním článku. Průmyslová výroba je už v plamenech a utíká, kdo může. Je tak symbolické, že rodinný podnik se 125letou tradicí, výrobce oblíbených spotřebičů německé střední třídy Miele, oznámil tento týden propouštění a stěhování celé výroby praček do Polska. Podle spolumajitele Markuse Mieleho jsou už podmínky pro podnikání ve Spolkové republice neúnosné a firma se tomu musí přizpůsobit. Skoro 70 procent firem ze země odchází nebo přesouvá výrobu do zahraničí. Spolková republika trpí nejvyšším odlivem kapitálu ze všech zemí OECD, doslova „vysýchá.“
Miele těžil ze silné poptávky po domácích spotřebičích během pandemie coronaviru. V roce 2022 vzrostly tržby o 12,2 procenta na 5,43 miliard eur, což je více než kdy jindy v historii společnosti. Údaje za rok 2023 zatím nejsou k dispozici. Miele ale hovoří o celosvětově upadajícím byznysu. Na firmu dopadly zejména ekonomické důsledky války na Ukrajině. Zvláště postižen je prémiový segment. Brzké oživení trhů není v dohledu. Ale to není vše.
„To, co v současné době zažíváme, není dočasný propad ekonomiky, ale spíše trvalá změna rámcových podmínek, které jsou pro nás relevantní, a kterým se musíme přizpůsobit,“ uvedl management v interní zprávě zaměstnancům. Od roku 2027 se budou všechny pračky pro domácnost montovat v polské továrně v Ksawerówě. Část výroby do Polska už Miele přesunul dříve.
Markus Miele v rozhovoru pro ekonomický deník Handelsblatt řekl, že Německo bylo vždy zemí s vysokými mzdami – ale nyní jsou nejvyšší i náklady na energie, daně a byrokracie. Politikům dává naléhavou radu: cena elektřiny „by měla výrazně klesnout pro všechny. Stát by k tomu musel snížit vysoké daně“. Je zde ale také nutné snížit byrokracii. „…Existuje mnoho předpisů, které podnikání ztěžují a někdy mu dokonce odporují. To omezuje naši schopnost stále více inovovat,“ uvedl majitel.
Případ Miele má symbolický význam pro německou deindustrializaci. Země nic takového nezažila od počátku samotné industrializace, kdy také na konci 19. století vznikla značka Miele.
„Průmyslovou výrobu zažehly plameny a hrozí požár,“ varují průmyslové asociace. Například chlouba Německa, chemický průmysl snížil během dvou let výrobu o 23 procent. V jednom z mnoha rozhořčených dopisů, které v současné době přicházejí kancléři Olafovi Scholzovi, čtyři přední německá podnikatelská sdružení (DIHK, BDA, BDI a ZDH) minulý týden bila na poplach. Tvrdí, že v mnoha firmách roste frustrace a nejistota a přemísťování průmyslové výroby do zahraničí narůstá.
BASF, Bosch, Volkswagen, Bayer, Continental – nejlepší značky v německém průmyslu jedna za druhou oznamují hromadné propouštění. Jen před několika dny dodavatel technologických systémů pro automobily ZF Friedrichshafen oznámil, že může být potenciálně ztraceno až 12 000 pracovních míst. „Naléhavě apelujeme na vás a celou spolkovou vládu, abyste teď přijali opatření,“ píše se v dopise kancléři.
Podle průzkumu auditorské firmy Deloitte a Federace německého průmyslu (BDI) v současnosti 67 procent firem přesouvá výrobu do zahraničí, zejména v klíčových odvětví strojírenství, průmyslové zboží, chemie a automobily.
Několik ekonomických analytiků také varuje před deindustrializací Německa, protože politika neustále zhoršuje podmínky v této zemi. „Nejnovější údaje o vývoji průmyslové výroby v Německu mě znepokojují,“ říká Jens Südekum, profesor mezinárodní ekonomie na Univerzitě Heinricha Heineho v Düsseldorfu.
Německý ekonomický institut (IW) vypočítal, že z Německa v roce 2022 odteklo o zhruba 132 miliard dolarů více přímých investic, než bylo za stejné období investováno ve Spolkové republice. Nejde jen o nejvyšší čisté odlivy kapitálu, jaké kdy byly v Německu zaznamenány. Německo trpí nejvyšším odlivem kapitálu ze všech zemí OECD. Pro roky 2023 a 2024 se neočekává žádné zlepšení. „Německo doslova vysychá,“ říkají potichu analytici.
Ale americká agentura Bloomberg vidí situaci v zemi ještě mnohem pesimističtěji. Berlín je zasažen politickou paralýzou a Německo v nejbližší době ztratí status průmyslové velmoci. Analytici se domnívají, že k tomu vedla korektně řečeno konkurence ze strany USA, energetická krize a klesající zájem Číny o německé zboží.
Výkon největší evropské ekonomiky má od roku 2017 klesající trend a tento pokles se zrychluje s tím, jak se narušuje konkurenceschopnost. „Pokud mám být upřímný, není mnoho naděje,“ řekl Stefan Klebert, generální ředitel GEA Group AG – dodavatele výrobních strojů, jehož kořeny sahají až do konce 19. století. „Nejsem si opravdu jistý, že dokážeme tento trend zastavit. Mnoho věcí by se muselo velmi rychle změnit,“ uvedl.
Základy německého průmyslového stroje padají jako domino. USA se vzdalují Evropě a snaží se konkurovat svým transatlantickým spojencům v investicích do klimatu. Čína se stává větším rivalem a už není nenasytným kupcem německého zboží. Poslední ranou pro některé výrobce těžkého průmyslu byl konec obrovských objemů levného zemního plynu z Ruska.
Zdroj: echo24.cz / Rumble RT
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…