„Dezinformátoři“ a konspirační teoretici měli skoro ve všem pravdu: Nacistická inspirace globálních vládců. Nadřazenou rasu Němců nahradili „lepšolidé“. Důvěra v média na bodu mrazu. Rodinné klany ovládající svět financí a informací

Nikola Bornová bilancuje stav médií a společnosti v končícím roce a přináší souhrn těch nejznámějších „desinformací“, které se „kupodivu“ z téměř všechny postupně ukázaly pravdivými.

Přišel čas znovu si připomenout, do jak absurdního stavu „popíračství“ se dostala hlavní média a naše politická scéna. Náš hlavní mediální proud už je tak odtržen od reality, že za posledních sto let se tomu v Evropě blížilo asi jen jedno jediné období – rok 1938-1945 v Německu. I tehdejší mediální hnojomety šířily etnickou nenávist, podporovaly válku a vraždění i prapodivné ideologie, které měly jediný cíl – ovládání mas a přesun moci a majetku do rukou hrstky psychopatů.

Inspirace globálních vládců

I v tehdejším nacistickém Německu probíhalo v prorežimních novinách v roce 1944-45 něco na způsob: „drtivě vítězíme, vítězíme, vítězíme s drobnými problémy, stále vítězíme…rudá armáda je v Berlíně, celé Německo je v troskách a náš führer je v penále, jejda!“. Dnes se v médiích děje něco podobného, a to nejen ohledně covidové operace, ale i okolo války na Ukrajině, války proti klimatu, proti normální rodině, proti svobodě, proti biologii a proti elementární logice.

I dnes platí, že čím větší bejkovinu loutkové vlády v zemích EU odprezentují, tím zuřivěji je podporují hlavní média i krásně vydělávající „neziskovky“. Nacistický režim byl samozřejmě tvrdší, protože (i kvůli válce) se masově popravovalo atd. Ale když srovnáme stav médií, státní propagandu a usilovnou snahu o vyvolávání společenské nenávisti (proti nevakcinovaným, proti Rusům, proti „dezinformátorům“ atd.), tak rozdílů mezi dneškem a minulostí zase tolik není.

Tehdy se za privilegované nadlidi považovali všichni Němci, dnes se za ně považuje populace „lepších lidí“. Princip je ale velmi podobný a v řadě případů jsou dnešní dirigenti etnických čistek a globálních konfliktů dokonce potomci těch samých lidí, kteří posílali politickou opozici a vybraná etnika do koncentračních táborů. Tito pohrobci nacistických vůdců dostali druhou šanci za oceánem, když byli po tisících přesunuti v rámci operace Paperclip v roce 1945 z Německa do USA, aby tam připravovali půdu pro světovou dominanci „Ameriky“.

Za jakousi vyšší kastu, stojící nad běžnými zákony, se samozřejmě považují i všichni lokální poskoci, kteří ochotně plní přání globálních parazitů. Ale tihle směšní šachoví pikolíci jsou oblbování skoro stejně, jako zbytek lidského „jatečního dobytku“ v naší zemi. Většina těchto falešných elit totiž bude v případě potřeby samozřejmě bez mrknutí oka obětována a předhozena rozzuřenému davu, aby byli roztrháni na cucky nastrčení panáci a ne skutečné psychopatické vedení současného marasmu.

Lidé chápou hierarchii ve firmě, armádě nebo státu, ale odmítají uvěřit, že jsou ještě nějaká patra nad tím…

Mediální manipulace, propaganda a masové psychologické operace samozřejmě probíhají i dnes, a to dokonce v čím dál tím intenzivnější podobě. Historie opravdu neskončila v roce 1968 nebo 1989 – jestli se něco změnilo tak jen to, že manipulace lidí se stala mnohem sofistikovanější a nenápadnější.

„Desinformace“ a „konspirační teorie“

Pojďme si připomenout všemožné „dezinformace“ a „konspirační teorie“, kvůli kterým jsou skutečně přemýšlejícím lidem prováděny všemožné legrační kousky – blokování účtů na internetu, vyhazovy z práce, zastrašování od úřadů, vyhrožování zmrzačením nebo zabitím od ňafajících anonymních mopslíků, podávání trestních oznámení a někdy dokonce i soudy a tresty odnětím svobody za to ohavné a drzé šíření pravdy…pardon, v newspeaku to je „za šíření dezinformací“.

Mezi starší mediální lži a dětinské pohádky patří třeba:

• řízená demolice tří mrakodrapů v New Yorku pomocí dvou letadel pilotovaných pastevci koz

• skutečný cíl a průběh řízené masové migrace do EU

• vytvoření pejorativně používaného PR pojmu „konspirační teorie“ v roce 1964

• podávání psychotropních látek jako LSD nic netušícím civilistům a jejich následné mučení, vše samozřejmě „kvůli vědě, voe!“

• existenci zadních vrátek pro tajné služby do vašich účtů na sociálních sítích a do vašich telefonů a „chytrých“ televizí

• útoky pod falešnou vlajkou jako byl tonkinský incident před válkou ve Vietnamu, chemický útok v Sýrii, přepadení vysílačky v polských Gliwicích, požár Říšského sněmu v Reichstagu a SPOUSTY dalších

• úmyslné rozprašování nebezpečných bakterií na nic netušící San Francico v roce 1950 v rámci „výzkumu“ při operaci Sea-Spray

• záměrně přehlížený vznik „no go zone“ a šíření práva šaría v západních velkoměstech

• přímé zapojení CIA do atentátu na amerického prezidenta JFK

• de-populační agenda „Planned Parenthood“

• speciální pistole CIA na rozpustné šipky, které způsobují infarkt

• rutinně prováděné rozprašování aerosolů (např. jodid stříbrný) do mraků a geoinženýrství

• obchod s lidskými plody po potratech a s orgány nedobrovolných dárců

atd.

Důvěra korporátním médiím na bodu mrazu

Všechno výše jmenované už bylo do různé míry prokázáno, hlavní média ale o těchto událostech dál šíří lži a dezinformace nebo je pro jistotu úplně ignorují. Většina těchto šílených událostí pochází především z „impéria lží“ USA a je jich za posledních 8 dekád strašně moc. My se tedy raději zaměříme se jen na ty nejpalčivější operace sociálního inženýrství z posledních let, které se týkají přímo naší malé, krásné zemičky.

Průzkum z USA ukazuje, jak dál prudce klesá důvěra v noviny, televizi, korporát i politiky. Jen tak dál.

Jak je možné, že se to děje

Nejprve se ale zamysleme, jakým způsobem naše současná cesta do „digitálního koncentráku“ vlastně probíhá a jak je možné, že moc globálních parazitů (neboli globální mafie) narostla do tak obludných rozměrů, že má chapadla obtočená kolem skoro všech důležitých míst v západních zemích.

Ten princip, na kterém celý parazitický systém nadnárodních „elit“ funguje, je ve skutečnosti velmi jednoduchý. Prvním krokem k získání takové moci bylo ovládnutí peněz jako takových – to se lichvokratům podařilo hlavně pomocí amerického Fedu. Počkat, vy jste si mysleli, že „Federální Rezervní Systém“, který přímo kontroluje peníze všem Američanům a nepřímo většině světa, je nějaká státní organizace? No, to je právě ten omyl. Fed není přímo kontrolovaný státem, ale naopak Fed přímo kontroluje stát.

Celý Fed a největší západní banky ovládá ve skutečnosti pouhých osm rodin (či „klanů“, chcete-li), a to už od roku 1913. Jejich moc nad světovými financemi tedy postupně roste už přes sto let – to je docela hodně času na zapuštění kořenů, nemyslíte? V posledních přibližně dvou dekádách pak přešel ten plynulý růst moci do divokého, rakovinného bujení, které v podobě monopolů nenasytně požírá cokoli, co se mu dostane do cesty. Jména těch osmi rodin asi nemá cenu opakovat, většina rozumných lidí už je dávno zná. Kdekoli se děje nějaká kulišárna, masivní podvody, organizuje se válka nebo nějaká rozkošná genocidka a rozkrádačky celých států, tam se vždy na pozadí opakují ta samá jména. Říká se, že „všechny cesty vedou do Říma“, ale v oblasti organizovaného zločinu vedou všechny nitky k těmto osmi rodinám a jejich blízkým spolupracovníkům.

Jako z partesu

Když už tedy vybrané rodinné klany kontrolují rezervní měnu v podobě dolaru, je vše ostatní už jen otázkou času. A času mají dost, protože je absolutně netrápí nedostatek peněz – vždyť je sami „tisknou“. Ochotných poskoků je také vždycky dostatek, obzvlášť v rozvrácené společnosti, kde se nikdo necítí s nikým nijak spojen a všichni jsou jakási podivná masa vykořeněných „světoobčanů“.

Na ovládnutí veškeré konkurence a postupnou monopolizaci světa se dlouhodobě používají hlavně tyto tři metody:

Akvizice – pokud se kdekoli objeví zajímavá firma, která jde koupit, tak je koupena. Jak již bylo řečeno, globální mafie DOSLOVA ovládá peníze, a tak nemá problém zaplatit skoro jakoukoli částku. Používá přitom především dolar, který je hlavní světovou rezervní měnou – tedy univerzální mezinárodní měnou, která de facto určuje cenu všeho zboží a služeb. Státy po celé planetě jsou pomocí mnoha triků nuceny hromadit dolar (a částečně i Euro) jako svojí finanční rezervu, čímž chca nechca dávají hodnotu původně bezcenným papírkům za cenu inflace přesunuté na vlastní obyvatelstvo.

Když se podíváte na dnešní stav firem, je situace absolutně tristní – skoro vše podstatné už vlastní jen malá hrstka mega-korporátů, které jsou zase vlastněny těmi samými lidmi, kteří vlastní Fed a tím i finance. Na první pohled to ale není tak vidět, protože nemocný západní systém financí umožňuje, aby firma vlastnila firmu, která vlastní firmu, která vlastní další firmu a tak dále až to nakonec někdo neznámý anonymně vlastní třeba přes daňový ráj na Kypru.

Likvidace – firmy, které se nechtějí nechat koupit, jsou zlikvidovány (a jejich zbytky koupeny). Obvykle v tom sehraje roli korupce úředníků, kteří za úplatek provádějí opakované kontroly nepohodlné firmy tak dlouho, až něco najdou a úplně ji vyždímou. Využívá se i křivácká informační/mediální válka (placená z nekonečného zdroje peněz) nebo nasazování dumpingových cen – oligopolní firma něco prodává za nesmyslně nízké ceny tak dlouho, dokud konkurence nekrachne…a po zničení konkurence samozřejmě vyšroubuje ceny až do vesmíru. Využívají se samozřejmě i špinící mediální kauzy, zastrašování atd. Pokud jsou významní novináři, politici či majitelé firem opravdu mimořádně schopní a tvrdohlaví a nejde je jednoduše uplatit ani zlikvidovat jejich firmu/kariéru, tak může docházet i k prapodivným nehodám v letadlech a vrtulnících. Firma zbavená tvrdohlavého vedení pak jde snadněji rozparcelovat a koupit nebo zlikvidovat.

Infiltrace – pokud je příliš komplikované konkurenční firmu koupit nebo jde o nějakou nadnárodní nebo národní organizaci, kterou přímo vlastnit ani nejde, přichází na řadu nejmilovanější metoda globálních parazitů – pomalá infiltrace do společnosti a její postupné ovládnutí. Stačí, aby parazité dostali do vyššího vedení jediného svého člověka a zbytek je jen otázkou času. Nasazená kukačka pracuje vždy stejným způsobem – pomocí vnitrofiremních pletich se stará o postupné odstraňování nekooperujících managerů, o vytipování korumpovatelných managerů a jejich strhnutí na svoji stranu a o postupné dosazování svých lidí na uvolněné klíčové pozice. Čím více kukaček ve společnosti je, tím rychlejší je šíření korupční „nákazy“.

Ovládnutí nadnárodních organizací

Aktuálně už jsme blízko finálního stavu – ovládnuty jsou všechny zásadní nadnárodní organizace, které nás právě proti takovému svinstvu (prý) měly chránit – WHO, OSN, všemožné dozorčí rady, antimonopolní úřady atd. Některé organizace ale jsou dokonce od začátku jako hřiště pro globální parazity založené (NATO, EU, WMO, IPPC, WEF, mnoho neziskovek a think tanků atd.).

Základní princip roztahování globální mafie do každého aspektu našich životů je opravdu takhle jednoduchý. Kontrolujete peníze, k těm připočtete dostatek času a odhodlání a vše ostatní už na to naváže samo. Nakonec vlastníte skoro vše, a tak kontrolujete zbrojní průmysl, tajné služby, nadnárodní organizace, filmovou produkci, média, farmaceutický průmysl, potravinářství… jedinou nevýhodou je, že je ten moloch obludně velký a tím i pomalý a čím dál tím více náchylný ke zhroucení kvůli rostoucímu počtu vnitřních chorob.

Svůj vliv samozřejmě mají i další faktory, třeba vývoj technologií, které umožňují mnohem snazší šmírování a následné vydírání. I ke kolapsu hlavních médií a jejich přeměně na kanály dezinformací a propagandy přispěl rozvoj technologií a internetu. Před několika dekádami mohlo být vlastnictví vydavatelského domu poměrně lukrativní záležitostí, protože po informacích hladovějící populace za noviny ochotně napřímo platila.

Sponzor rozhodne, co se může psát

Dnes je ale vše dostupné mnohem jednodušeji a rychleji online a to „zadarmo“ – příjem většinou zajišťuje jen inzerce, takže se rozpočet redakcí brutálně snížil a rozumné peníze zůstaly jen pro poslušného šéfredaktora a pak na levné, mladé námezdní pisálky z různých „fakult pro zbytečné vědomosti“, kteří umí jen obracet hamburgery nebo přepisovat zprávy ze zadaného zdroje. Na skutečné novináře už nezbývají peníze a skuteční investigativci tak ztrácí ochranu od velkých mediálních domů, protože mohou šířit informace ohrožující globální mafii – a to už samozřejmě není dovoleno.

Navíc pro inzerci v novinách či televizi jsou potřeba inzerenti – a když se globální parazit rozhodne, že se mu nějaké noviny nelíbí, tak v nich jeho podniky prostě přestanou inzerovat, noviny začnou ještě víc strádat, a parazit je pak za hubičku koupí. Mnoho novin, ale třeba i Twitter nebo YouTube, jsou ve skutečnosti v trvalém mínusu. A „podnikat“ mnoho let s tím, že jste trvale v obřím mínusu, může jen firma, kterou někdo za nějakým účelem „sponzoruje“. A „sponzor“ dá samozřejmě najevo, co a jak se psát může a co ne.

To je celá ta záhada.

Zdroj: protiproud.info