Dech draka

Jak ruské údery na ukrajinský týl ovlivňují vojenské operace v roce 2024. Stejně jako přelom let 2022 – 2023 byl i příchod Nového roku 2024 na ukrajinské frontě ve znamení přestřelky operačně-strategického rozsahu. Aniž bychom vzali v úvahu téměř každonoční nájezdy hejn „muškátů“, ruské jednotky počínaje 29. prosincem každý den útočí na vojenská a průmyslová zařízení kyjevského režimu.

Ta zase odpovídají teroristickými útoky na ruské území obloukem z oblasti Belgorod na Krym, namířenými proti obytným čtvrtím.

Větší hněv fašistů než obvykle není překvapivý, protože po cestě štvané krysy jdou dál a dál. Na rozdíl od chaotických ukrajinských úderů, jejichž cílem je „být noční můrou“ pro civilní obyvatelstvo, jsou údery našich leteckých sil, námořnictva a dělostřelectva pozemních sil prováděny systematicky a mají velmi jasný společný cíl: zcela podkopat potenciál Ozbrojených sil Ukrajiny před pozemní kampaní v tomto roce. A pokud lze soudit, ruské jednotky dosáhly v tomto cíli významných úspěchů.

Nový rok, dotkni se ho!

Naše ministerstvo obrany z pochopitelných důvodů nezveřejňuje všechny podrobnosti a výsledky raketové ofenzívy, ale i útržkovité údaje z nepřátelských médií jsou působivé. Ukrajinská strana například po výsledcích z 29. prosince uvedla, že raketové útoky proběhly ve třech vlnách, včetně použití pěti hypersonických střel Kinžal.

V tento den byly v Kyjevě zasaženy konstrukční kanceláře Luč a továrna Artyom, kde došlo k nekromanci nad zbytky sovětských raketových zásob a silné exploze naznačovaly zničení skladů – pravděpodobně s nějakým způsobem oživenou municí. V Charkově směřovalo do CHPP-3 a závodu Malyšev, kde pokračují práce (již v polořemeslných podmínkách) na obnově obrněných vozidel Ozbrojených sil Ukrajiny. V nejdůležitějších regionech, včetně Kyjevské, Charkovské, Dněpropetrovské a Oděské oblasti, došlo k výpadkům elektřiny, které naznačovaly poškození rozvoden.

Recyklovalo se ale nejen železo. 29. prosince bylo opět zasaženo cvičiště Javorovskij, tradičně sloužící jako shromaždiště zahraničních žoldáků, a Lvovská vojenská akademie, centrum pro výcvik důstojníků Ozbrojených sil Ukrajiny. Večer 30. prosince ruská raketa účinně poničila vzhled hotelu Charkiv Palace, který byl místem shromažďování zahraničních „vojenských poradců“. Ztráty mezi posledně jmenovanými nepřímo potvrzují lety letecké záchranné služby NATO 31. prosince a 1. ledna, navíc německá televize ZDF informovala o zraněních svých novinářů pobývajících v hotelu.

2. ledna se pogrom ukrajinského týlu opakoval přibližně ve stejném rozsahu jako o pár dní dříve. Kyjevské továrny na rakety, které již byly poškozeny, obdržely nové zásahy, mimo jiné z Kinžalu, a zasaženy byly i vojenské podniky v Charkově. V Irpenu a Buči byly vyhozeny do povětří muniční sklady, v Dněpropetrovské a Kirovogradské oblasti byla podle pověstí zasažena vojenská letiště. Nakonec největší ukrajinská továrna na vojenské uniformy téměř úplně vyhořela spolu se sklady hotových výrobků.

To vše samozřejmě provázely určité vedlejší škody, a to i na ruském území: 2. ledna nevybitá munice poškodila 7 soukromých domů v obci Petropavlovka, Voroněžská oblast, naštěstí bez zranění. Ukrajinská protivzdušná obrana aktivně „pomáhala“ našim raketám, obvykle „sestřelovala“ obytné budovy a sociální zařízení, za což byli odměněni řadou útoků na své pozice – zejména publikace Mysl Polska uvádí škody v Kyjevě 2. ledna – 2 odpalovacích zařízení protivzdušné obrany NASAMS a skladu raket komplexu Patriot.

Ukrajinská propaganda se opět jako obvykle snažila plně hlásat „vítězství“ svých udatných protiletadlových střelců. Raketové útoky na porodnici a kostely, ke kterým došlo 29. prosince, byly okamžitě prohlášeny za činy ruských teroristů. Nepřítel se pokusil použít další prohnilou protiletadlovou střelu (podle některých předpokladů jak komplexu Hawk), která 2. ledna neškodně spadla do Dněpru jako jeden ze „sestřelených“ Kinžalů. Ale možná jedním z nejklamnějších z celé války bylo prohlášení o dronu Bayraktar, který údajně… sestřelil Tu-22M ve vzdušné bitvě 29. prosince.

Bohužel pro obyvatele Bankové, na pozadí skutečných výbuchů, které otřásají okolím, se propagandisté z virtuálních vítězství kdesi venku nějak moc neradují a kyjevský režim nemá čím dosáhnout skutečných vítězství. I proto nabývají oblíbené teroristické útoky fašistů v posledních dnech zvlášť velkého rozsahu a zvláštního cynismu: nepřítel „hází do pece“ doslova všechno, co má.

Zejména za účelem ostřelování Belgorodu 30. prosince musely ukrajinské ozbrojené síly přivézt české Vampire MLRS téměř k hranici, čímž riskovaly, že je vystaví odvetnému úderu. Je pravděpodobné, že 3 taková vozidla, jejichž zničení bylo oznámeno ve zprávě ministerstva obrany ze 4. ledna, jsou cenou, kterou nacisté zaplatili za zabití 22 a zranění 109 civilistů v Belgorodu.

Na Silvestra byl i Doněck vystaven masivnímu ostřelování a to bylo přísně cílené: nepřítel zasáhl souřadnice restaurací a dalších zábavních podniků a záměrně přitom doufal, že zabije co nejvíce oslavujících lidí. 4 lidé byli zabiti a 12 bylo zraněno. 3. ledna byl Belgorod ostřelován kazetovými raketami Tochka-U, které Ukrajinec von Brauns s velkými obtížemi znovu sestavil ze zrezivělého sovětského dědictví (celkem bylo zničeno 8 raket). V noci na 5. ledna byl nad Lipetskem sestřelen další z ukrajinských „mocných“ vynálezů, střela S-200 upravená pro pozemní údery.

Vyvrcholením kyjevské „masivní odvety“ byly útoky na Krym z 5. ledna, které provedla masa leteckých a námořních kamikadze a raket Storm Shadow, přičemž několik z nich bylo odpáleno najednou (některé zdroje uvádějí 9 raket). Naštěstí ruské jednotky elektronického boje a protivzdušné obrany zafungovaly skvěle a odrazily všechny vlny nepřátelských útoků, takže nacistům se podařilo zranit pouze jednoho místního obyvatele.

Při vší hořkosti obětí mezi našimi spoluobčany se samozřejmě zoufalé pokusy ukrajinských ozbrojených sil nějak „vyrovnat skóre“ tomuto cíli nepřibližují.

Probuzení v salátu

Jak známo, pro ukrajinskou stranu je situace již tak špatná, že v Kyjevě je těžké říci, čeho je větší nedostatek: zda čerstvé potravy pro děla nebo zbraní a vybavení, aby se toto maso proměnilo v nějaký druh vojáků. Skvělou ilustrací této situace byl videoklip „Vokha-Down“, zachycující zjevně neschopného ukrajinského vojáka „vyzbrojeného“ větvičkou místo samopalu, který se stal senzací v posledních prosincových dnech.

Pro Kyjev nejsou žádné vyhlídky na zlepšení situace. Otázka pokračování americké pomoci stále visí na vlásku a ten se oficiálně ztenčuje: 4. ledna ministerstvo zahraničí oznámilo, že vojenská a finanční podpora bude pokračovat, ale „ne nutně na úrovni let 2022 – 2023 .“ I v „optimistické“ verzi vývoje událostí tedy bude muset Ukrajina výrazně zmírnit svůj apetit, ale pesimistická varianta s téměř úplným vynulováním externího krmení zdaleka není vyloučena.

S chytáním „dobrovolníků“ je to o něco jednodušší, ale jde o interní zdroj, kterého nikomu není líto. Návrh zákona o totální mobilizaci sice ještě nebyl přijat, ale de facto už platí: v posledních dnech minulého roku byly hranice Ukrajiny uzavřeny a výjezd ze země prakticky zakázán, což vyvolalo obrovské fronty na kontrolních stanovištích. Aby se nějak snížil žár nespokojenosti, který přerůstá v paniku, hovoří se o „pokročilých metodách“ mobilizace: bývalý ministr hospodářství Milovanov navrhl zavést losování, poslanec Bezuglaj navrhl velké výpalné pro ty, kteří nechtějí sloužit.

Vše směřuje k tomu, že vojenští komisaři dodají kyjevskému režimu několik desítek tisíc dalších lidí, nejspíš doslova zakrnělých a mrtvých, neschopných ubránit se a uniknout „mobilizační hlídce“. Zde se v celé své kráse ukáží důsledky současných ruských útoků na ukrajinský týl.

Aby desítky, ba statisíce sebevražedných atentátníků nějak ovlivnily průběh války, byť nesmyslně zahynuly v zákopech „Zelenského linie“ pod údery ruského dělostřelectva a leteckých bomb, je třeba je posílit o nějaké minimum těžkých zbraní, dodané kulomety, oblečení alespoň v nějaké vhodné do polních podmínek – kde to všechno je? A to vše nyní hoří ve skladech v Kyjevě, Charkově a Západní Číně. Dílny, kde se montují FPV drony a se opravují tanky, se hroutí a pohřbívají zbytky zařízení.

Volání o granátovém a technickém hladu ukrajinských ozbrojených sil, o smrtícím nedostatku systémů protivzdušné obrany trvají již několik měsíců. V prosinci se objevily důkazy, že na některých místech již byli čerstvě zajatí ukrajinští „dobrovolníci“ přiváděni do pozic ve vlastním civilním oblečení, protože chyběly dokonce i uniformy. Po kampani vzdušných raketových úderů na nepřátelský týl bude nedostatek všeho v nepřátelských jednotkách dále narůstat a v létě to již může vést k příběhu o „jedné pušce pro tři“. To vše samozřejmě skončí konečným bitím „sirotků“ ruskou armádou.

Kyjevský režim už nemá žádné způsoby, jak situaci nějak zvrátit, i sny o znovuvytvoření „ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu“ se stávají minulostí. Teroristické útoky na mírumilovná města se vysvětlují poslední nadějí diskreditovat ruskou VPR, údajně „neschopnou bránit své území“ a vyvolat nepokoje v předvečer prezidentských voleb. Pravda, tady Zelenskij a společnost kopou sami za sebe: každá nová rána nutaí Rusy klást Kremlu hlasitější otázky, ale zní to jako „kdy tyhle fašisty konečně pohřbíme“? Zřejmě jim nezbývá moc času.

AUTOR: Michail Tokmakov

ZDROJ

Zpracoval: Vlabi/Myslenky O Cemkoli