V době, kdy protesty zemědělců gradovaly, se na půdě EU jednalo stran dohod o volném obchodu s jihoamerickými a africkými zeměmi. Tyto dohody se samozřejmě netýkají jen zemědělství, ale také průmyslu.
EU pak začala couvat a zdálo se, že tyto dohody jdou „k ledu.“ Nicméně nyní se ukazuje, že záměrem bylo počkat na volby, aby byla jistota, že schválení před volbami nevyvolá další protesty, které by mohly mít vliv i na výsledek voleb.
Přinejmenším Mercosur tedy dohoda s jihoamerickými zeměmi – má být záhy po volbách přijat.
Jenže zemědělství ani průmysl v těchto zemích nejsou zatěžovány různými nařízeními a regulacemi, případně uhlíkovými odpustky, jako je tomu v případě zemí evropských.
Je tedy předem jasné, že evropské firmy nebudou mít šanci těm jihoamerickým či africkým – zejména v cenách – konkurovat.
Uzavření dohody tento týden potvrdil i hlavní vyjednavač EU, který také zdůraznil, že dohodu o volném obchodě podpořily VŠECHNY země EU, včetně Francie, která jako jediná ústy Macrona tvrdila, že dohodu nepodpoří.
To bylo v době, kdy právě ve Francii probíhaly poměrně bouřlivé protesty zemědělců. Šlo tedy skutečně jen o uklidnění naštvaných farmářů, jejichž hlasy si chtěl Macron získat.
Žádná jiná země neměla proti dohodám o volném obchodu námitky, vyjednavač měl tedy zcela volnou ruku.
Podle Ruperta Schlegelmilcha, hlavního vyjednavače EU pro dohodu EU-Mercosur, se Brusel připravuje na rychlé schválení kontroverzní obchodní dohody se zeměmi Mercosuru (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay) po červnových volbách do Evropského parlamentu.
Schlegelmilch navštívil minulý týden čtyři země Mercosuru, aby doladil technické detaily dohody, která, bude-li podepsána, bude nejambicióznější, jakou kdy Evropská unie uzavřela a bude pokrývat 10 % světové populace a 20 % HDP planety. .
V rozhovoru pro brazilské noviny Folha de S. Paulo 2. května Schlegelmilch potvrdil, že spolupracuje se zeměmi Latinské Ameriky na uzavření dohody, pokud se po červnu naskytne příležitost.
„Dohoda je stále platná. Faktem je, že Evropská komise stále vyjednává,“ řekl deníku Schlegelmilch. „Máme k tomu mandát od všech členských států, včetně Francie,“ zdůraznil.
Po dvou desetiletích jednání dosáhly EU a země Mercosuru v roce 2019 politické dohody o konečném znění.
Její ratifikace však byla zablokována kvůli obavám o životní prostředí a obavám z jejího dopadu na zemědělský sektor EU, které vyvolaly některé členské státy EU, včetně Francie.
„Budu velmi upřímný: právě teď, když jsou na mnoha místech v Evropě volby a farmáři v ulicích, prostě není ten správný čas. Musíme tedy počkat, až volby skončí,“ řekl Schlegelmilch.
Na pozadí protestů farmářů Paříž nedávno zesílila svou kritiku obchodní dohody a v lednu dokonce vyvíjela tlak na Evropskou komisi, aby jednání úplně zastavila.
Emmanuel Macron při nedávné návštěvě Brazílie popsal text vypracovaný před 20 lety jako „zastaralý“ a vyzval k zahájení jednání o nové dohodě od nuly.
V reakci na tyto komentáře pan Schlegelmilch řekl EFE, mediálnímu partnerovi Euractivu, že dohoda byla neustále aktualizována, aby odpovídala nejnovějším standardům.
„Během posledních tří let jsme zajistili, že dohoda je aktuální se vším, co moderní obchodní dohoda obnáší, takže nechápu, proč to prezident Macron řekl,“ prohlásil.
Mluvčí unijní exekutivy ve středu (8. května) Euractivu řekl, že EU a země Mercosur zůstávají na technické úrovni v kontaktu.
„Cílem EU zůstává zajistit, aby dohoda dosáhla cílů EU v oblasti udržitelnosti a zároveň respektovala citlivost EU v odvětví zemědělství,“ dodal mluvčí.
Navzdory záměru Komise jednat rychle a schválit dohodu po volbách, bude podpora členských států v Radě klíčová.
Pascal Lamy, bývalý generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) a evropský komisař pro obchod v letech 1999 až 2004, řekl Euractivu, že obchodní prvky dohody, které spadají do výlučné pravomoci EU, by mohly být uplatňovány prozatímně, podobně jako např. Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA/CETA) mezi EU a Kanadou.
K tomu je však zapotřebí také souhlas Evropského parlamentu a kvalifikované většiny členských států v Radě, které představují alespoň 65 % obyvatel Unie.
Podle Lamyho bude podpora ministrů záviset na obsahu dohody o životním prostředí, jako jsou závazky k provádění pařížské klimatické dohody nebo dodatečné záruky na odlesňování.
Tolik tedy k vyjednávání, které by se ještě mohlo zvrtnout, pokud by se náhodou stalo, že bude složení europarlamentu výrazně jiné než dosud.
To však nelze očekávat, i přes oslabení podle všeho silně probruselské frakce opět získají většinu.
Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda
Ľudia už podľa nej majú dosť hádok a konfliktov medzi politikmi. Komentovala aj progresivistické prejavy…
Irán medzitým oznámil plán zvýšiť dolet svojich balistických rakiet a uvažuje prehodnotiť svoju jadrovú doktrínu.…
Američania nie sú vo svete nijako zvlášť obávaní – USA prehrali všetky svoje kampane od…
Finančná akčná skupina (FATF) nedávno zaradila Alžírsko, Angolu, Pobrežie Slonoviny a Libanon na takzvaný “šedý…
Ruské jednotky zaútočili druhýkrát za týždeň na sústredenie dôstojníkov ukrajinských bezpečnostných síl v Charkove. Oficiálna…
Zabite tri muchy jednou ranou: Iskandery sa tešia na expanziu Rheinmetallu na Ukrajine. Bulharskí analytici vysvetlili, prečo je nemecký…