Co je „nemoc X“, na kterou se připravuje WHO?

Největším problémem pro příští dva roky nejsou konflikty ani klima, ale dezinformace, říká předsedkyně Evropské komise. Celosvětové organizace pracují na vytvoření trvalého, globálně řízeného stavu připravenosti na příchod ohlašované „nemoci X“.

V projevu na semináři Světového ekonomického fóra (WEF) nazvaném „Příprava na nemoc X“ generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že v roce 2018 jeho organizace „potřebovala mít náhradní řešení pro nemoc, kterou neznáme“.

„A tehdy jsme dali název nemoc X,“ řekl 17. ledna. „Připravovali jsme se na nemoci podobné covidu, a dokonce můžete covid nazvat první nemocí X.“

Od té doby se globální organizace, jako je WHO, WEF, Světová banka, G7 a G20, snaží vybudovat globální infrastrukturu pro boj s další pandemií, ať už bude mít jakoukoli podobu.

„100denní mise“

Pro zvládnutí šíření takových virů byla na summitu WEF v Davosu v roce 2017 vytvořena norská Koalice pro inovace v oblasti připravenosti na epidemie (Coalition for Epidemic Preparedness Innovations, CEPI) jako „globální spolupráce mezi veřejnými, soukromými a filantropickými organizacemi a organizacemi občanské společnosti“.

V roce 2022 CEPI navázala spolupráci s poradenskou společností McKinsey & Company, která se zabývá poradenstvím v oblasti řízení, a vytvořila „100denní misi“ pro urychlení výroby vakcín.

Podle této zprávy trvalo 326 až 706 dní „ode dne, kdy byla sekvence covidu-19 zpřístupněna, do povolení nouzového použití přísným regulačním orgánem nebo vydání seznamu nouzového použití Světovou zdravotnickou organizací“.

Plán CEPI počítá s tím, že vakcíny budou k dispozici do 100 dnů a během této doby budou použity „nefarmaceutické zásahy“ ke zpomalení šíření nemoci.

Během covidu-19 zahrnovaly nefarmaceutické zásahy testování, vyhledávání kontaktů, sociální distancování, dohled, lockdowny, omezení cestování a zákazy shromažďování na rodinných akcích nebo bohoslužbách.

V rámci 100denního plánu by vědci urychlili časový harmonogram využitím technologií ze stávajících vakcín, „spojením různých fází zkoušek do jedné studie, aby se urychlilo přijetí“, a „zavedením platformových zkoušek, jako je například ,Solidarita WHO‘, v rámci které stovky nemocnic v desítkách zemí spolupracují na posouzení rizik a přínosů vakcíny“.

Poté by společnosti a vládní agentury rychle vyrobily první várku experimentálních vakcín pro lidské použití.

Před příchodem nemoci X musí světové společenství vytvořit platformy rychlé reakce a vybudovat vakcínové knihovny, uvádí CEPI.

Jakmile se jednou objeví X, přejde se od prototypů vakcín k rychlé výrobě „specifických“ léků proti patogenům. Poté by úředníci vakcínu distribuovali mezi obyvatelstvo a vyhodnocovali její účinky.

Autoři zprávy uvádějí, že „uznáváme, že dosažení 100denního cíle by bylo spojeno s řadou rizik, která by bylo třeba před pandemií důkladně vyhodnotit, a že tento cíl by se měl uskutečnit pouze tehdy, pokud budou zavedena správná ochranná opatření…“.

Na podporu 100denní mise vzniká v Porton Downu ve Velké Británii zařízení nazvané Centrum pro vývoj a hodnocení vakcín. Jedná se o vysoce zabezpečené zařízení, které bylo dříve známé výrobou chemických zbraní, a bude zaměstnávat více než 200 vědců.

Kromě vývoje vakcín proti hrozbám, jako je například virus ptačí chřipky H5N1, bude Centrum pro vývoj a hodnocení vakcín pracovat také na léčivých přípravcích proti horečce Lassa, viru Nipah a krymsko-konžské hemoragické horečce, což je virus přenášený klíšťaty. Mnohé z těchto nemocí jsou na seznamu patogenů WHO, které by mohly v budoucnu způsobit pandemii.

Centralizace pravomocí

Kromě zavádění nesčetných nových vakcín do populace je další významnou oblastí plánování nemoci X snaha o centralizaci reakce na pandemie v rámci WHO.

V současné době koluje mezi 194 členskými státy WHO takzvaný „nultý návrh“ dohody WHO o pandemických stavech a změnách stávajících Mezinárodních zdravotnických předpisů, který by měl být podepsán v květnu.

Hlavním záměrem této dohody a jejích dodatků je centralizovat koordinaci dodavatelských řetězců pod vedením WHO, sdílet informace o nemocech a léčbě mezi členy, zajistit „rovnost“ zdravotní péče mezi všemi zeměmi a vytvořit „celovládní a celospolečenský přístup“ k reakci na pandemii v členských zemích.

WEF, WHO a další světoví představitelé se obávají, že v době krize se lidé mohou nechat zmást nesprávnými názory.

„Největším problémem pro příští dva roky není konflikt nebo klima, ale dezinformace,“ řekla účastníkům Davosu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

V souladu s touto mantrou zveřejnilo WEF svou Zprávu o globálních rizicích pro rok 2024, v níž se dotazovalo 1490 odborníků na globální rizika, kteří se shodli na tom, že dezinformace jsou „nejzávažnějším globálním rizikem“.

„Jednou z velkých věcí, kterou letos vidíme a která tu minule nebyla, je riziko dezinformací,“ uvedla Gayle Markovitzová, hlavní editorka WEF, v rozhovoru pro Radio Davos s autory zprávy.

„Mysleli jsme si, že internet zdemokratizuje informace a přinese světu transparentnost, ale stal se pravý opak,“ řekl Peter Giger, ředitel pro rizika v pojišťovně Zurich a jeden z autorů zprávy.

„Lidé v podstatě žijí ve svých bublinách a vůbec nevnímají, co se děje venku.“

WHO rovněž považuje dezinformace za hrozbu, kterou je třeba „řešit“.

V návrhu dohody se uvádí, že členské státy budou „pravidelně naslouchat a analyzovat sociální sítě, aby zjistily výskyt a profily dezinformací“.

Nedůvěra k „vědě“

Tato globální snaha o kontrolu narativů (příběhů) přichází v době, kdy mnoho lidí nedůvěřuje tomu, co se stalo známým jako „věda“, a také oficiálním narativům o tom, co je pro ně dobré. Během covidu-19 byli lidé klamáni, pokud jde o informace o účinnosti roušek a prospěšnosti uzavření škol, zatímco mnozí odmítli přijmout nabízené vakcíny.

Byli falešně ujišťováni, že „bezpečná a účinná“ vakcína proti covidu zabrání šíření viru, a mnoho lidí bylo vládní administrativou nuceno volit mezi udržením si zaměstnání a vakcínou bez ohledu na riziko nákazy. Děti se v některých státech byly nuceny očkovat, aby mohly navštěvovat školu, přestože riziko vážného onemocnění covidem-19 bylo u dětí téměř nulové.

Ekonomické, fyzické a psychické škody způsobené lockdowny a uzavřením podniků a škol jsou pociťovány i dlouho poté, co úředníci od těchto opatření upustili.

Špatně sestavené modely organizací, jako je Imperial College of London, dramaticky nadsadily předpokládaný počet úmrtí v důsledku covidu-19, což vyvolalo zděšení u poddajné populace.

V roce 2022 byly v Kanadě bez soudního příkazu zmrazeny stovky bankovních účtů účastníků Konvoje svobody, kteří protestovali proti vládním pandemickým omezením, což se ukázalo jako účinná spolupráce mezi vládou a finančními institucemi poté, co se Ottawa odvolala na zákon o mimořádných událostech.

Hlavní představitel švédského zdravotnictví dr. Anders Tegnell popsal toto období jako „svět, který se zbláznil“.

Řada vědců dnes obviňuje mainstreamová média a akademická vydavatelství, že ignorují nebo cenzurují zprávy, které lockdowny kritizují, zatímco zveřejňují zprávy, které lockdowny chválí a naznačují, že by měly být standardní součástí reakce na pandemii.

Také lékaři pociťují tlak, aby se připojili. V srpnu 2022 přijala Kalifornie zákon, který postihuje lékaře, kteří šíří „dezinformace“ kritizující vakcíny proti covidu. Zákon byl v lednu 2023 zablokován federálním soudcem jako porušení svobody projevu.

Lékařka Meryl Nassová, otevřená kritička snah, jako je pandemická dohoda WHO, tvrdí, že její licence k výkonu lékařské praxe v domovském státě Maine byla pozastavena v důsledku toho, že neuposlechla nařízení státu pro covid.

Snahy globálních a místních zdravotnických úředníků o převzetí pravomocí ve jménu boje proti nemocem označuje za „měkký převrat“.

„Musí si udržet kontrolu nad příběhem, bez toho nebudou moci uspět,“ řekla dr. Nassová Epoch Times. „A jednou ze součástí kontroly příběhu byla kontrola narativu od lékařů, lékařského narativu.“

Umlčování jiného názoru

WEF nicméně varuje, že pokud se dezinformace nedostanou pod kontrolu, může se stát normou cenzura.

„V reakci na nesprávné a dezinformační informace by vlády mohly mít stále více pravomocí kontrolovat informace na základě toho, co považují za ,pravdivé‘,“ uvádí zpráva WEF.

„Svobody týkající se internetu, tisku a přístupu k širším zdrojům informací, které jsou již nyní na ústupu, se mohou zvrhnout v širší represi informačních toků v širokém okruhu zemí.“

Pro zdůraznění tohoto bodu žalobci v případu Missouri v. Biden, který je v současné době předmětem odvolání u Nejvyššího soudu, tvrdí, že Bidenova administrativa tlačila na společnosti provozující sociální média, aby cenzurovaly příspěvky, které byly v rozporu s vládním narativem o původu covidu, vakcínách a politických otázkách.

Soudce okresního soudu v září 2023 rozhodl, že žalobci měli pravdu a že snaha Bidenovy administrativy cenzurovat americké občany byla „nejmasivnějším útokem proti svobodě projevu v historii Spojených států“ a že Bidenova administrativa „hrubě ignorovala právo na svobodu projevu zakotvené v prvním dodatku“.

Zatímco zpráva WEF charakterizuje cenzuru jako riziko a problém, některé vlády a korporace ji zřejmě považují za účinný lék. Společnosti Facebook, YouTube a Twitter čelily mnoha obviněním z cenzury související s pandemií, ale i z politické cenzury.

Komise pro cenné papíry a burzu dala začátkem ledna zelenou návrhu akcionářů společnosti Apple, kteří požadovali, aby firma Apple objasnila své zásady pro odstraňování konzervativních a náboženských aplikací ze své platformy, a to kvůli obvinění, že kroky společnosti vycházejí z rozčilení levicově orientovaných zaměstnanců nebo byly učiněny na žádost Komunistické strany Číny.

Zpráva WEF o rizicích rovněž uvádí, že v letošních volbách budou na celém světě hlasovat tři miliardy lidí, a konstatuje, že „rozšířené používání dezinformací a nástrojů k jejich šíření může podkopat legitimitu nově zvolených vlád [a] následné nepokoje mohou sahat od násilných protestů a zločinů z nenávisti až po občanskou konfrontaci a terorismus.“

Zdroj: theepochtimes.com
Preklad: epochtimes.cz