Český Nouzový stav bude pokračovat. Vláda „vyhověla“ hejtmanům. Proti vůli senátu, proti vůli lidu.

Vláda v neděli rozhodla o znovuzavedení nouzového stavu. Vyhověla tak žádosti hejtmanů. O neprodloužení stávajícího nouzového stavu, který měl skončit 15.2.2021, ve čtvrtek rozhodla Poslanecká sněmovna.

Vláda zavede nový nouzový stav na 14 dní na území České republiky a tak potrvá do 28. února. Nový nouzový stav tak naváže na stávající nouzový stav, který končí o dnešní půlnoci.

O vyhlášení nového nouzového stavu, podle informací, požádali vládu všichni hejtmani. Ti se s vládou dohodli na dalších 14 dnech nouzového stavu výměnou za návrat dětí do škol a plán na rozvolnění opatření.

„Neústavní krok“

Předseda Senátu dnes v otevřeném dopise varoval, že opětovné vyhlášení nouzového stavu by bylo protiústavní.

„Předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes zaslal otevřený dopis premiérovi Andreji Babišovi a členům vlády. Upozorňuje v něm na skutečnost, že pokud by vláda rozhodla o vyhlášení nouzového stavu bezprostředně poté, kdy Poslanecká sněmovna ve svém hlasování neschválila jeho opětovné prodloužení, jednalo by se o protiústavní krok. Podle předsedy Senátu tak v aktuální situaci nelze učinit ani na žádost hejtmanů,“ stojí ve stručném shrnutí dopisu na portálu Senátu.

Dále je zveřejněno znění otevřeného dopisu, který je „naléhavým upozorněním“ před „obcházením či pošlapáváním ústavního pořádku“.

„Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky jednoznačně svěřuje rozhodování o trvání nouzového stavu po dobu delší, než je 30 dnů, Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Vzhledem k závažnosti možných zásahů do základních práv během nouzového stavu je to důležité ustanovení, protože Poslanecká sněmovna, volená poměrným volebním systémem, je svým zastoupením vysoce reprezentativní a právě jí je odpovědná vláda, jejíž činnost kontroluje. Poslanecká sněmovna je tedy hlavní právotvornou komorou Parlamentu.

Zruší-li tedy Poslanecká sněmovna nouzový stav anebo nerozhodne o jeho prodloužení, nesmí vláda bezprostředně rozhodnout o vyhlášení obdobného nouzového stavu dalšího. V takovém případě by se totiž kontrolní působnost Poslanecké sněmovny vyprázdnila. Poslanecká sněmovna by sice vždy mohla nové vyhlášení nouzového stavu zrušit, ale vláda by mohla o jeho znovuzavedení chtít opětovně rozhodnout. Zásadní rozhodnutí o trvání nouzového stavu by se tak v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti přesunulo do rukou vlády, která z nouzového stavu těží mj. výrazným rozšířením toho, co vše může, proto lze očekávat, že sama sebe omezovat nebude.

Na tomto základním ústavním stavu nic nemění ani krizový zákon, který opravňuje hejtmana v situaci, kdy stav nebezpečí nedostačuje ke zvládnutí krizové situace na území kraje, požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu. Vláda jednak není povinna takové žádosti vyhovět, jednak je vzhledem k nutnému rozhodnutí o další platnosti krizových opatření dle stavu nebezpečí evidentní, že stav nebezpečí už trval, a teprve následně se ukáže, že nedostačuje. Každopádně je zřejmé, že příslušné ustanovení zákona (§ 3 odst. 5) se vztahuje na situaci, kdy v zemi nouzový stav není, a ukáže se potřeba jej mít. V České republice však nouzový stav trvá už od října a k tomu oprávněná Poslanecká sněmovna svým hlasováním rozhodla, že si jeho další trvání už nepřeje.

Ústavní a zákonnou úpravu tedy rozhodně nelze vykládat tak, že vláda může obcházet vůli Poslanecké sněmovny bezodkladným vyhlášením nouzového stavu, i kdyby ji o to požádali hejtmani. Žádost hejtmanů vůli Poslanecké sněmovny „nepřebije“. Jako předseda Senátu, jehož povinností je strážit a ctít ústavní pořádek této země, si dovoluji Vás na tento fakt důrazně upozornit,“ stojí v dopise Miloše Vystrčila.

Podle slov předsedy Senátu existuje v rámci českého práva hodně prostředků, jimiž lze přispívat ke zvládnutí epidemie nového koronaviru. Jako další možnost uvedl, že dodatečné prostředky pro zvládnutí epidemie je možné vytvořit formou změny zákonů.

„Věřím, že si vláda uvědomí, že civilizovanou a nejlepší možnou cestou ke zvládnutí pandemie je konsensuální přijímání klíčových rozhodnutí, tedy formou spolupráce koaličních a opozičních stran. Vzájemné vymezování se a obcházení Poslanecké sněmovny ničemu nepomůže. Proto Vás pane premiére, Vás členové vlády, důrazně žádám, sedněte a jednejte. Nesvalujte na hejtmany a vedení krajů odpovědnost, která je odpovědností Vaší. Se stejnou výzvou se obracím i na představitele opozice,“ uvedl předseda Senátu na konci svého dopisu.

Zdroj: https://cz.sputniknews.com

PODPORTE nezávislé médium.

Všetok obsah na tejto stránke je bezplatný. Vaša podpora bude použitá na rozvoj a propagáciu stránky, aby sa o nej dozvedelo čo najviac ľudí. 

Aj malá čiastka dostatočne pomôže.

Mame množstvo plánov, ako sa naďalej zlepšovať a ponúkať Vám čo najkvalitnejší žurnalistický obsah.

Bez Vašej pomoci sa však ďalej nepohneme.

IBAN: LT90 3250 0868 2837 7659 BIC: REVOLT21 do poznámky prosím uviesť “dar„

ďakujeme

Vyhlásenie: 

Názory autora sa nemusia zhodovať s názormi redakcie Slovanské Noviny. Zodpovednosť za obsah tohto článku nesie výhradne jeho autor. Redakcia Slovanské Noviny nie je zodpovedné za akékoľvek prípadné nepresné či nesprávne informácie v tomto článku. Slovanské Noviny dáva súhlas na zdieľanie našich pôvodných článkov na ďalších nekomerčných internetových stránkach, ak nebude zmenený ich text a názov. Pri zdieľanom článku musí byť uverejnený zdroj a autor. Ak chcete články z nášho webu publikovať v tlači či inými formami, vrátane komerčných internetových stránok, kontaktujte redakciu zna redakcia@slovanskenoviny.sk

UPOZORNENIE

Vážení čitatelia – diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.