Český vědec, asistent fyziky na Harvardu a profesor na Rutgersově univerzitě Luboš Motl ukazuje na nereálnosti masového zavedení elektromobilů. Utopické představy bojovníků proti uhlíkové stopě jsou podle jeho názoru nejen nevědecké, ale jejich záměr je úplně jiný, než předstírají zkorumpovaní politici a jejich média.
Někteří lidé tvrdí, že prosazení uhlíkové nuly by bylo naprosto snadné a levné, pod 2 biliony dolarů (celkové integrované výdaje) – pokud bychom postavili spoustu jaderných elektráren. Taková tvrzení jsou naprosto šílená.
Za prvé, jaderná energie je v pořádku, ale ve srovnání s uhlím to není žádný „zázrak.“ Každá funkční nuceně odstavená elektrárna – ať už na uhlí nebo uran – je obrovským plýtváním penězi. Neméně důležité je, že pro uhlíkovou nulu výměna elektráren stejně nestačí.
Například nahrazení automobilů elektrickými vozidly je v nadcházejících desetiletích v podstatě nemožné. Trh již ukazuje, že poptávka po elektromobilech se téměř vypařila. Místo slibovaného exponenciálního růstu se výrobci elektromobilů potýkají s dramatickým poklesem. Není se čemu divit.
Lze říci, že elektromobil je srovnatelný s vozem se spalovacím motorem (ICE), když je v provozu, ale abyste si ho mohli koupit, musíte si připlatit o 15 000 dolarů nad cenu srovnatelného vozu se spalovacím motorem.
Navíc takový elektromobil musí být vyměněn minimálně každých 7 let, protože baterie je problematická a v tu chvíli je technologie zastaralá, takže nový elektromobil je lepší než starý s novou baterií. Jednoduše máte 15 000 dolarů navíc za auto na 7 let. A na světě je 1,5 miliardy aut.
To už je 20 bilionů dolarů navíc za 7 let – pouze za tento typ aut. Těchto 20 bilionů dolarů za 7 let, neboli 3 biliony dolarů každý rok, stále nezahrnuje nabíjecí infrastrukturu plus další baterie, které by musely být umístěny do sítě, aby se vypořádaly s nerovnoměrným načasováním nabíjení elektromobilů.
A výše uvedené náklady jsou stále ještě podhodnocené, protože nám dojdou některé komodity, které jsou potřeba – i když najdeme obrovské nové zásoby lithia, jejichž těžba bude dražší, protože musíme kopat hlouběji, a může nám dojít měď, kadmium a něco jiného. A to stále mluvíme jen o autech. Pak tu máme ony známé krávy s metanem atd. Můžeme je nahradit technickou opravou?
Neexistuje žádná přijatelná technologická cesta, malé zázračné řešení, jako jsou jaderné elektrárny, které může proměnit konečný sen o čisté nule ve skutečnost. Je to tak zjevné, jako že dvě a dvě jsou čtyři. Klimatická krize je termín politický, s vědou a realitou nemá nic společného. Jenže vědecká racionální argumentace je potřebná k tomu, abychom zjistili, že nulová uhlíková stopa je šílený nápad – s jadernými elektrárnami nebo bez nich.
Přivlastnění si vědy – značky „věda“ – klimatickými alarmistickými pomatenci bylo pro naši tak dlouho racionální civilizaci obrovskou ranou. Před 30 lety bych nevěřil, že se něco takového stane (svět vypadal, jako by se stal kapitalistickou utopií ve stylu USA 80. let) – ale prostě se to stalo.
Nacházíme se v novém světě, který bojuje různé bitvy. Snaha šílenců vnutit svou idiocii a lži hospodářské politice je nyní pravděpodobně nejdůležitější součástí konfrontací souvisejících s klimatem. Možná je tedy důležitější než kdy jindy, aby se k těmto politikám vyjadřovali alespoň trochu rozumní lidé, kteří hovoří dostatečně racionálně.
Je absolutně nesmyslné, že CO2 stojí za špatnými občasnými povětrnostními jevy nebo extrémy. Každý, kdo se nezbláznil (nebo není zaplacený), chápe, že 1-2 °C (rovnoměrného) oteplení za století není samo o sobě problémem. Bez ohledu na příčiny této hypotetické změny (je vůbec sporné, zda CO2 přidal méně než 1 °C za století, ale myslím, že to není důležitá otázka).
Hrozné je, že CO2 je iracionálně obviňován z bouří a dalších věcí, které na Zemi existují miliardy let, v podstatě se stejným rozložením (jen jsou dnes globálně mnohem medializovanější, než bývaly). Je to čirá propaganda mainstreamu.
Zatímco to, že klimatická propaganda „obviňuje“ CO2 z oteplování (mimochodem pro lidi mimořádně prospěšného, pokud by to byla pravda), se zdá být nezvratným faktem, je tu něco jiného. Totiž hypotetický okamžik, kdy se oteplování změní v ochlazování. To se skutečně stát může – i když si stále myslím, že mírné oteplení v příštích desetiletích je o něco pravděpodobnější.
Představa, že za všemi druhy chytlavých povětrnostních jevů stojí čarodějnice CO2, je zcela idiotský pseudovědecký blud, který by mohl být v očích veřejnosti a politiků snadno vyvrácen – pokud by zmasírovanou veřejnost zajímala skutečná vědecká data.
Skleníkový efekt, i když je důležitý, působí téměř rovnoměrně po celé zeměkouli, napříč ročními obdobími a denními cykly. Nemůže tedy skutečně zvýšit tlakové rozdíly a další proměnné, které podněcují dramatické lokální jevy, jako jsou hurikány. K tomu je potřeba vnutit lidem představu, že dva zcela samostatné jevy – klima a počasí – jsou totéž. Přitom spolu vůbec nesouvisejí.
Představa, že zákazy automobilů se spalovacími motory nebo třeba i stavby rodinných domů v Evropě a Severní Americe (a desítky dalších zbytečných technologických řešení dotovaných z daní poplatníků do soukromých kapes výrobců) sníží počet ničivých povětrnostních jevů, jsou zcela nevědecké a mylné.
Proto je velmi důležité, abychom se spojili se všemi, kteří ještě stále chápou, že tato na lži postavená politika je špatná, bláznivá a sebevražedná.
Luboš Motl – český teoretický fyzik, zabývající se teorií superstrun, resp. obecnými problémy kvantové gravitace. Narodil se 5. prosince 1973 v Plzni. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a Rutgers University. Poté působil na Harvardově univerzitě jako odborný asistent. Od roku 2007 po ukončení jeho působení na Harvardu žije v Plzni. Je jedním z autorů tzv. maticové teorie (neporuchová formulace teorie strun), dále se věnoval teorii twistorů, AdS/CFT korespondenci, smyčkové kvantové gravitaci a dalším tématům teoretické fyziky. Do češtiny přeložil knihu Briana Greenea Elegantní vesmír (Mladá fronta 2001), s Milošem Zahradníkem je spoluautorem učebnice Pěstujeme lineární algebru (Karolinum 1995). Často publikuje články o vědě i o životě. Je nositelem konzervativních názorů a kritizuje poměry v ČR a politickou korektnost.
Zdroj: wattsupwiththat.com
Preklad: protiproud.info
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…