Bruselští nevolení úředníci chtějí Česku nařídit, kdo bude po volbách premiérem

Evropská unie zalomila Česku ruku za zády. Slibuje peníze na obnovu ekonomiky po covidu se zásadní podmínkou. Zavání to hrubým zásahem do záležitostí národních států.

Začněme tím, co se ví. Evropská komise schválila český národní plán obnovy. Radostnou zprávu přijela do Prahy zvěstovat její šéfka Ursula von der Leyenová. Má to ale háček. Získání celých 180 miliard korun z mimořádného krizového fondu Evropské unie podmínila mimo jiné tím, že české úřady budou důsledně předcházet možným střetům zájmů veřejných činitelů.

První finance by do Prahy mohly přijít v září, pokud českou investiční strategii definitivně schválí členské státy. Jenže! „Nezaplatíme, pokud tento problém (střet zájmů) nebude vyřešen, a navíc budeme vymáhat zpět peníze z předfinancování,“ řekl novinářům jeden z unijních činitelů, podle něhož se mají české úřady s požadavky komise vyrovnat nejpozději do poloviny příštího roku.

Fond pro oživení a odolnost obsahuje víc než 700 miliard eur (více než 18 bilionů Kč). Členským zemím Evropské unie má pomoci oživit hospodářství zasažené koronavirovou pandemií či je lépe připravit na její případné opakování. EU si na financování fondu vzala společnou půjčku na finančních trzích.

Příspěvky může ČR čerpat do roku 2026, na předfinancování letos dostane 13 procent z celkových 180 miliard korun. Do výplaty další částky bude ale muset prezentovat splnění požadavků.

Tento požadavek se dá číst různě. Tak třeba, že Bruselu velmi záleží na tom, aby v České republice nebujela korupce a čeští politici si díky své pozici nehrabali peníze. To by bylo záslužné, příjemné. A taky to je fikce. Sotva EU záleží na blahu eurorealistických Čechů.

Takže tu je druhá varianta. A ta fikce není. Zcela otevřeně ji popisuje komentář koalice SPOLU. „Střet zájmů premiéra Babiše ohrožuje budoucnost České republiky. Pokud se jeho střet nevyřeší do poloviny příštího roku, můžeme přijít o pořádný balík peněz z EU, který má jít na oživení ekonomiky,“ píše se na Twitteru koalice.

Čili? Evropská komise signalizuje: pokud zůstane Babiš u moci, Česko nemusí dostat žádné covidové peníze. Když se ale Babiš po volbách premiérem nestane, tak máte finanční podporu jistou. Tomu se říká vydírání a zasahování do záležitostí národních států.

Jde o typické chování Evropské unie. Té Unie, která není tím spolkem států usilujících o svobodný pohyb zboží, služeb a lidí, ale svazem diktujícím, jak jeho členové mají žít, jakými automobily jezdit a kdo má evropské národy vést.
O kontroverzní unijní pomoci Sputnik hovořil s Natálií Vachatovou, spoluzakladatelkou hnutí Trikolóra a jeho místopředsedkyní pro Středočeský kraj.

„Je to samozřejmě střet zájmů a nikdo to nemůže popřít. Nicméně více než střet zájmů mě teď pálí to, k jakým ,výhodám‘ se to vlastně za 180 miliard upisujeme. Je třeba si uvědomit, že 42 % všech peněz půjde na prosazování nulových uhlíkových emisí. Přitom i kdybychom splnili vše, co se po nás chce, nemělo by to žádný skutečný dopad na ekologii. Naše emise CO2 jsou pouhým zrnkem písku oproti průmyslovým obrům, jako je Čína či USA. Cíleně pohřbíváme náš průmysl a odsuzujeme se k chudobě, aniž bychom tím něco získali. Spolknou nás pak ti průmysloví obři, kteří se na znečištění podílejí nejvíce ze všech. To je ten paradox a je to velmi nerozumné.

Další červeným vykřičníkem českého plánu obnovy je zásah do vzdělání. V rámci 180 miliard korun se plánuje téměř miliardou podpořit 220 subjektů v oblasti výzkumu sociálněvědných a humanitních oborů. My tu ale nepotřebujeme další antropology ani odborníky na genderová studia, kteří jsou pak neuplatnitelní na trhu práce a masivně nastupují do politického neziskového sektoru, kde vysloveně škodí. My tu potřebujeme technické odborníky, chemiky, fyziky a řemeslníky. Na to ovšem podpora nemyslí, naopak prohloubí ještě více problémy, se kterými se dlouhodobě potýkáme.

180 miliard bychom více než potřebovali. Hodily by se nám do zdravotnictví, podpory technických oborů, do sociálních služeb, na to je však použít nesmíme. Za mě by tedy bylo lepší tuto formu ,podpory‘ nezískat,“ míní paní Vachatová.
Nedá se to považovat za jakousi formu vyhrožování z Bruselu? Jestli Babiš bude po volbách dál premiérem, Česko peníze na obnovu po covidu z EU neuvidí. Naznačuje to i koalice SPOLU.
„Předně se divím, že naoko pravicová, ve skutečnosti však středolevicová koalice SPOLU nebojuje za to, abychom se k tomuto nebezpečnému nesmyslu, který nás dlouhodobě velice poškodí, neupisovali.

Rozhodně to jako vyhrožování vidím a současně je to obrovský zásah do suverenity naší země. Mimochodem, nelze se ubránit dojmu, že cesta předsedy Pirátů pana Bartoše, tedy avizovaného budoucího koaličního partnera SPOLU, a tento požadavek ze strany EU spolu souvisejí. Pan Bartoš se dlouhodobě netají tím, že si pomýšlí na premiérské křeslo. Jeho cesta do Bruselu a následný požadavek ze strany EU dle mého názoru zkrátka není náhodný,“ říká politička.

Nenaznačuje to, že Evropská unie se vydala cestou maximálního zasahování do vnitřních záležitostí národních států?

„Děsí mě, jak rychle a snadno přicházíme o poslední zbytky naší suverenity. Nevidím jinou cestu, než se chystat na odchod z EU. Zasedne-li k vládě koalice SPOLU s Piráty, bude to konec světa, jak jej známe. Jak je ale vidět, Evropská unie si našla své spojence. Nyní se vybarvují,“ říká Natálie Vachatová, spoluzakladatelka hnutí Trikolóra.

CZ.SPUTNIKNEWS