A většinou je v oněch zemích zcela nelegálně, bez povolení oficiální vlády. Největší světový agresor má tu výsadu, že může to, co si nemůže dovolit kdokoli jiný na světě. Snad vyjma oddaných lokajů z NATO.
I proto považuji současné sankce, které ničí Evropu, za – velmi jemně řečeno – pokrytecké. Pokud nám nevadí největší agresor, který má za sebou odhadem 20-30 milionů mrtvých za dobu od roku 1945 dosud, neměl by nám vadit ani žádný jiný.
Ostatně, stejně tak EU nevadí saúdskoarabský či turecký agresor. Nevím o tom, že bychom někdy uvalovali sankce například proti Saúdské Arábii za to, že ve velkém vraždí jemenské civilisty.
Nicméně USA jsou bezprecedentně tím největším agresorem, kterého ovšem nazýváme „spojencem.“ Zatím mi tedy do značné míry uniká, jak se liší jeden agresor od druhého, tedy vyjma počtu obětí, v čemž USA nikdo nemůže konkurovat.
Tušíte ovšem, v kolika zemích provedly Spojené státy v posledních letech vojenské operace? Ale skutečně jen v posledních 15-20 letech, nyní nemám na mysli období více než 75 let, to by výčet agresí vydal na pořádně tlustou knihu.
Tak co myslíte, kolik jich v posledních letech bylo? Tři? Pět? Ne, podle nedávné zprávy je jich podstatně více.
Pentagon definuje tzv. „neregulérní válčení“ jako soutěž, která není součástí tradičních ozbrojených konfliktů. Nyní je Pentagon veřejně kritizován za používání programů „bezpečnostní spolupráce“ pro „tajné války“ a Kongres mu doporučuje, aby je omezil.
Podle nové zprávy z Brennan Center for Justice na New York University School of Law byly americké síly zapojeny do nepovolených nepřátelských akcí v mnohem více zemích, než kolik jich přiznal Pentagon Kongresu, natož veřejnosti.
„Afghánistán, Irák, možná Libye. Kdybyste se zeptali průměrného Američana, kde byly Spojené státy během posledních dvou desetiletí ve válce, pravděpodobně byste dostali tento krátký seznam,“ uvádí zpráva pod názvem: „Tajná válka: Jak USA využívají partnerství a zástupné síly k vedení války. Under the Radar“.
„Tento seznam zahrnuje velké množství zemí, ve kterých Spojené státy vedly ozbrojený konflikt prostřednictvím pozemních sil, v zastoupení nebo pomocí leteckých útoků.“
„Toto šíření tajného válčení je relativně nedávným fenoménem a je nedemokratické a nebezpečné,“ píše v úvodu autorka zprávy Katherine Yon Ebrightová.„Provádění neohlášených nepřátelských akcí v neohlášených zemích porušuje náš ústavní pořádek. Vyzývá k vojenské eskalaci nepředvídatelné pro veřejnost, pro Kongres a dokonce i pro diplomaty pověřené řízením zahraničních vztahů s USA. Jeden takový program opravňoval ministerstvo obrany k podpoře jakékoli zahraniční síly, nepravidelné síly, skupiny nebo jednotlivce, kteří podporují nebo zprostředkovávají povolené probíhající vojenské operace amerických speciálních sil v boji proti terorismu“.
Podle zprávy byla tato „podpora“ ze strany Pentagonu interpretována široce – nebo spíše přespříliš široce. V praxi to americké armádě umožnilo budovat a kontrolovat zástupné síly, které bojují jménem a někdy po boku amerických sil a používat ozbrojené síly k obraně svých místních partnerů proti protivníkům (ve smyslu toho, co Pentagon nazývá „kolektivní sebeobrana“), ať už tito protivníci představují hrozbu pro území USA nebo jednotlivce.
„Mám lidi v Keni, Čadu, Kamerunu, Nigeru a Tunisku, kteří dělají stejné věci jako lidé v Somálsku a vystavují se stejnému nebezpečí,“ chlubil se brigádní generál ve výslužbě Donald Bolduc, který do roku 2017 velel americkým speciálním jednotkám v Africe a ucházel se o střednědobé republikánské volby do amerického Senátu v New Hampshire (prohrál s demokratickou úřadující Senátorkou Maggie Hassanovou). „Měli jsme ztráty na všech typech misí, které děláme.“
Zpráva, která čerpá z publikovaných prací investigativních reportérů, z rozhovorů s dobře informovanými úředníky a zaměstnanci Kongresu, z oficiálních dokumentů a záznamů a z právní analýzy autora, uvádí země jako: Somálsko, Kamerun, Afghánistán, Egypt, Irák, Keňa, Libanon, Libye, Mali, Mauretánie, Niger, Nigérie, Sýrie, Tunisko a Jemen. Zdůrazňuje však, že tento výčet rozhodně není úplný.
Padesát zemí, od Mexika přes Peru na západě po Indonésii a Filipíny (kde je známo, že se americké síly účastnily bojových operací) na východě, a 22 zemí jen v severní a subsaharské Africe (nemluvě o Ukrajině) bylo místy mnohdy tajných bojových misí.
„Obecně řečeno, účelem agentury je využít přístup Pentagonu k vytváření a kontrole partnerských sil proti zemím, jako je Čína, Rusko, Írán a Severní Korea,“ uvádí zpráva.
Vidíme tedy, že americká armáda působí v mnohem více zemích a regionech světa, než se zdá vnějšímu světu. Do aktuálně eskalujícího ukrajinského konfliktu jsou zapojeny i americké speciální jednotky, i když ne oficiálně v bojových misích proti ruským jednotkám. Ale globální vojenská stopa Spojených států zůstává bezkonkurenční.
ZDROJ: www.brennancenter.org/our-work/research-reports/secret-war
Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda
Ako môžu krajiny NATO využiť incidenty s poškodenými podmorskými optickými káblami? Západ má záujem na…
Rusko otestovalo na Ukrajine svoju najnovšiu balistickú raketu stredného doletu. Vo štvrtok večer sa prezident…
Dominantné centrum sveta sa podľa maďarského premiéra Viktora Orbána presúva do Eurázie. Päťstoročná globálna hegemónia…
„Za naše peniaze nás obrali o bezpečnosť“ Darovanie vlastných obranných systémov pri prebiehajúcom vojenskom konflikte u…
Hosťami relácie Král na ťahu boli za koalíciu Roman Michelko a Tomáš Taraba (SNS) a…
Rusko môže použiť zbrane proti vojenským zariadeniam krajín, ktoré proti nemu používajú svoje zbrane, povedal…