Bělorusko zakázalo dovoz aut značky Škoda za bojkot MS v hokeji v Minsku

Škoda Auto v lednu oznámila, že nebude sponzorovat mistrovství světa v hokeji, pokud se turnaj bude konat v Bělorusku.

Bělorusko zakázalo dovoz výrobků automobilky Škoda Auto, německé firmy Liqui Moly, která nabízí motorové oleje, a společnosti Beiersdorf, vlastníka řady kosmetických značek včetně Nivey, informovala běloruská vláda na svém webu. Hlavní body zveřejněného nařízení nabydou účinnosti po deseti dnech od oficiálního zveřejnění dokumentu a seznam zakázaných výrobků bude platný šest měsíců, upřesnila vláda.

Vláda krok vysvětlila potřebou zabezpečit národní zájmy a uvedla, že přikročila k rozhodnutí s přihlédnutím k „nepřátelským krokům vůči běloruskému národu“.

Škoda Auto v lednu oznámila, že nebude sponzorovat mistrovství světa v hokeji, pokud se turnaj bude konat v Bělorusku. Vedoucí komunikace podniku Škoda Auto Tomáš Kotera tehdy sdělil, že pro automobilku je důležité dodržovat, chránit a prosazovat všechny předpisy, které ochraňují lidská práva.

Podporovat mistrovství v Bělorusku, kde režim prezidenta Alexandra Lukašenka tvrdě postupoval proti demonstrantům, odmítly i firma Liqui Moly a výrobce kosmetiky Nivea, informoval server Meduza. Běloruský kabinet však ve zveřejněném prohlášení nezmiňuje, že by jeho rozhodnutí souviselo s výhradami uvedených firem proti mistrovství.

Pokud běloruské úřady odhalí zakázané výrobky při jejich dovozu, nařídí jejich vrácení. Osobám, které by tyto produkty prodávaly v obchodních centrech, na trzích, veletrzích, výstavách či na internetu, bude nařízeno ukončení činnosti, upřesňuje dokument. Zákaz se však nevztahuje na situaci, kdy si výrobky pro vlastní spotřebu přivezou občané Běloruska, a na dopravní prostředky, které mají registraci v členských zemích Eurasijské ekonomické unie, a také dopravní prostředky „dočasně importované“ na celní území Eurasijské ekonomické unie.

Diplomatický spor Česka s Ruskem: Škoda Auto v Rusku vyrábí, má výhodu. Ruských sankcí se obává Aircraft Industries

Diplomatický spor Česka s Ruskem může negativně ovlivnit podniky obchodující na ruském trhu. Zatímco firmy, které v Rusku nejen prodávají, ale i vyrábějí, mohou čekat jen mírné dopady diplomatické roztržky, ryzí exportéry by mohla eskalace česko-ruských vztahů poškodit mnohem citelněji.
 
Společnosti, které v Rusku nevyrábějí, ale na tamní trh dovážejí zboží, mohou očekávat potíže. „Rusko se chová jako velmoc, a ta se chová jak uzná za vhodné bez ohledu na kohokoli. To se týká i byznysu. Po anexi Krymu Rusko omezilo přístup zboží z Česka na svůj trh a může se to stát znovu,“ říká politický geograf Michael Romancov.

V Rusku má zastoupení přes 150 českých firem, uvedl ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin. Dlouhodobě tam působí firmy především ze strojírenství, automobilového průmyslu, energetiky, potravinářství nebo chemického průmyslu.

Zcela klíčovým trhem je Rusko například pro výrobce letadel L 410, kunovickou společnost Aircraft Industries s ruskými majiteli. Během posledních let dodala do nejrozlehlejší země světa sto letadel a nejméně dalších padesát dodat chtěla. To teď bude složitější.

„Předpokládám, že pocítíme dopady eskalace vztahů. Obě strany by měly konečně dostat rozum a nechat nás pracovat, neomezovat byznys. Jako by nestačil covid. Bez Ruska si byznys nedokážeme představit. Jsme na něj bytostně navázaní,“ říká generální ředitelka firmy Ilona Plšková s tím, že obdobná dřívější napětí obchodování vždy jen zhoršovala.

Vzájemným omezením činnosti ambasád se zkomplikují obchody. „Ta letadla musíme z Česka nějak vyvézt, k tomu potřebujeme ambasády, vyměňovat si informace,“ uvádí Plšková. Ambasády například usnadňovaly vstup ruských techniků či pilotů do Česka, kde jim Aircraft Industries poskytoval výcvik k používání nakoupených letadel: „Nemáme jak vyřídit víza přes českou ambasádu v Rusku,“ dodává šéfka Aircraft Industries.

Potíže s vývozem do Ruska předpokládá i strojírenská firma Kovosvit ze Sezimova Ústí, jež má rovněž ruského vlastníka. „Majitelka už nám poslala dotazy, co se děje. Pro ni je to velmi zneklidňující situace, protože tady má investici za miliony eur. Chtěli bychom ji uklidnit, že se její investice nezhatí. Věřím, že politika bude respektovat privátní vlastnictví, že jí to stát neodebere,“ řekl předseda představenstva Kovosvitu Daniel Kurucz.

Kovosvit dříve patřil podnikateli Michalu Strnadovi, jenž firmu loni v létě prodal ruskému investičnímu fondu Trust Union Fund za stovky milionů korun.

Naopak podniky, které v Rusku i vyrábějí, se významných dopadů na byznys obávat nemusejí. To se týká například mladoboleslavské automobilky Škoda Auto. Ve svých výrobních závodech v Nižním Novgorodu a v Kaluze vyrobila k letošnímu dubnu přes 750 tisíc vozů. Rusko je pro automobilku třetím největším exportním trhem, Škoda tam zároveň zodpovídá za veškeré aktivity koncernu Volkswagen.

„Předpokládám, že Rusko bude postupovat stejně jako v minulosti, například po anexi Krymu. To znamená, že například vůči Škodě Auto nemá důvod zasahovat, protože automobilka lokalizovala výrobu do Ruska. Neberou ji jako exportéra, zásadnější dopady by se jí měly vyhnout,“ míní Romancov. Automobilka uvedla, že se k politickým otázkám zásadně nevyjadřuje. Loni do Ruska dodala 94,6 tisíce vozů, meziročně o téměř sedm procent více.

Že lokalizace výroby sehraje klíčovou roli, tuší i expert na automobilový průmysl Petr Knap, partner EY. „Nedávno oslavené jubileum 750 tisíc vozů Škody Auto vyrobených v Rusku svědčí o velkém významu země jako výrobní základny. Právě požadavky na lokalizaci by měly omezit efekt potenciálních obchodních válek a celních opatření,“ uvádí Knap.

Doufá, že situace nepovede k vlnám bojkotů vozů se značkou Škoda ze strany zákazníků. „Stále všichni doufáme, že půjde o diplomatickou roztržku, která nebude mít fatální důsledky ve vzájemném obchodě. Nicméně to nikdo nezaručí,“ doplňuje.

Zdroj: irozhlas.cz / e15.cz